Matouš Jebavý Livres

Ve dnech 2.–3. října 2017 uspořádalo Národní zemědělské muzeum Praha, s. p. o., s Mendlovou univerzitou v Brně, Zahradnickou fakultou v Lednici odbornou konferenci na téma „Zahradní architektura první poloviny 20. století“, která se stala závěrečným výstupem projektu NAKI DF13P01OVV003 Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během první Československé republiky. Konference se konala v Alšově jihočeské galerii v Bechyni, která se tak stala doprovodným programem NAKI výstavy „Po stopách českých prvorepublikových zahradních architektů“. Na konferenci zaznělo celkem 16 příspěvků a většinu z nich přináší sborník, ve kterém lze najít jak originální články, tak i přehledné studie, které shrnují již známé poznatky. Výsledkem je jedinečné dílo, které v nebývalém rozsahu přispívá k hlubšímu poznání do této doby opomíjeného tématu zahradně-architektonické tvorby první poloviny 20. století. Příspěvky zahrnují tematické okruhy týkající se osobností a objektů zahradního umění na našem území i v zahraničí, obnov objektů daného období, aplikovaného výzkumu, dostupných sortimentů a použití rostlin ve vybrané etapě zahradního umění. Na vzniku sborníku se podíleli zahradní architekti, zahradníci, školkaři, historici a archiváři.

Pergola je nejobvyklejší malou zahradní stavbou. Slouží jako opora pro růst popínavých rostlin nebo vymezuje zahradní zákoutí určené k příjemnému posezení s rodinou či přáteli, případně ji lze využít jako přístřešek pro auto. Nejčastěji je umístěna v těsné návaznosti na obytný prostor domu. Nezastřešená částečně odstiňuje slunce za letních veder, pod zastřešenou lze pobývat i za deštivých přeháněk. Kniha je členěna do třech částí. V té první se čtenář dozví jaký typ a materiál je pro jeho záměr vhodný, jak zajistit stabilitu vybrané konstrukce a jak řešit pochůzné či pojezdné navazující plochy. Prostřední část je věnována ukázkám jednotlivých realizací. V závěrečné části je na několik praktických návrhů jak postupovat při osazování samotné pergoly a jejího okolí vegetací.

Základním účelem plotu je vymezení pozemku a zajištění jeho ochrany a reprezentace. Publikace se proto zaměřuje na předvedení různých typů oplocení a podává jejich základní charakteristiku. Věnuje se jak tradičním, tak moderním konstrukcím, které umožňují snadné tvarové a výškové řešení sestavy plotů. Velká pozornost je věnována rovněž problematice živých plotů, jejich zakládání, přípravě půdy, výběru vhodných druhů dřevin a následné údržbě živého plotu. V závěrečné části pak najdete řadu konkrétních studií i realizací.