Jitka Hlaváčková Livres

Nový svazek edice Fototorst. Dílo předčasně zesnulého, legendami opředeného fotografa a exilového samizdatového vydavatele Bohumila „Boba“ Krčila (1952–1992) je v Čechách dosud jen málo známé. V roce 1969 opustil Československo a během následujících třiadvaceti let procestoval s fotoaparátem mnoho zemí Evropy i Asie, aby posléze zakotvil na newyorském Manhattanu. Ve svých dokumentárně-portrétních cyklech osobitě přiblížil mimo jiné atmosféru starobylého afghánského města Herátu z doby před sovětskou invazí, život obyvatel indické části Himaláje s jejich prastarou hašišovou kulturou nebo autentické pohledy na New York osmdesátých let.

Kolektivní monografie věnovaná různým formám vztahu mezi obrazem a zvukem, respektive mezi výtvarným uměním a hudbou.Jednotlivé kapitoly se zabývají obrazem a zvukem v českém a československém výtvarném umění, zkoumají recepci mezinárodního hnutí Fluxus ve zdejším prostředí, zaměřují se i na nekodifikované modely hudební notace či na grafické partitury v tvorbě hudebníků a výtvarníků. Nechybí ani text o tématu akustické ekologie. Druhá část publikace představuje výběr českých i zahraničních umělců, kteří ve 20. a 21. století experimentovali ve své tvorbě se zvukem jako inspirací pro vizuální tvorbu.

I když umělecká, stejně jako jakákoliv jiná fotografie už dávno není specifickým, snadno definovatelným médiem, stále snad zůstává citlivou deskou zobrazující identity současného světa. Otázka, jaká je její role poté, co ji adoptoval internet a sociální sítě, však zaměstnává nejen současné teoretiky, ale především řadu umělců samotných.…

Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách. Kombinováním nejrůznějších technik a médií vytváří vícevrstevnaté obrazy míst, sledovaných obvykle v dlouhých časových horizontech. Katalog, který doprovází monografickou výstavu, připravenou pro prostory Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy, jako první představuje Jedličkovo dílo vcelku. Není koncipován chronologicky, ale jako mapování autorova pohybu krajinou a cestami různých uměleckých strategií. Protože každé Jedličkovo dílo je bez výjimky spojeno s určitým místem a časem, je také výběr děl tematicky členěn podle tří nejvýznamnějších geografických oblastí, v nichž autor pobýval: italská Maremma, Praha a některé oblasti britských ostrovů.

Monografie se zabývá sochařským dílem Jiřího Seiferta v co nejširších biografických, historických i uměleckohistorických souvislostech. Přibližuje umělcovu volnou tvorbu i realizace v architektuře a veřejném prostoru od doby jeho studií v ateliéru Bedřicha Stefana na pražské UMPRUM, přes angažované období šedesátých let v Liberci, po dobu nuceného azylu v rodinném domě v Řevnicích a návrat do veřejného života po roce 1989. Text, doprovázený bohatým obrazovým materiálem, je hojně doplněn citáty ze statí teoretiků umění, kteří se v dané době dílem Jiřího Seiferta zabývali. V paralelní rovině knihy probíhá soukromější dějství: v úryvcích rozhovorů s autorovou ženou Hanou Seifertovou, ve skicách a kresbách, a především v unikátních zápisech z umělcových deníků s náčrty zamýšlených sochařských prací a mnoha autentickými komentáři, vypovídajícími o hloubce myšlenkového světa a šíři kulturního rozhledu, o velkorysosti a výjimečném charakteru Jiřího Seiferta. Podstatnou část monografie pak tvoří kompletní životopisné i bibliografické údaje autora: soupisy katalogů, časopiseckých článků, sympozií, knižních a encyklopedických publikací, a především kompletní soupis sochařského díla včetně vyobrazení.