Jiří Masopust Livres

Po mnoha letech se na český knižní trh dostává souborná učebnice transfuzního lékařství sepsaná předními českými odborníky, která reflektuje revoluční změny tohoto oboru v posledních dvou desetiletích. Publikace nabízí informace o vlastnostech, výrobě, skladování a indikacích podání transfuzních přípravků. Popisuje postup při transfuzi včetně možných komplikací a potransfuzních reakcí. Kapitola Imunohematologie podává přehled krevně skupinových systémů erytrocytů, leukocytů a trombocytů a nezapomíná ani na vyšetřovací metody a praktické postupy. Samostatné kapitoly se věnují autologním transfuzím, krevním derivátům, léčebným hemaferézám, hemolytickému onemocnění plodu a novorozence a hemovigilanci. Učebnice s bohatou obrazovou přílohou (36 obrázků, 42 tabulek, 2 schémata) je určena zejména studentům lékařských fakult a začínajícím lékařům. Má předpoklady stát se cennou pomůckou všem lékařům, pro které je provádění transfuzí denní praxí. Přípravu knihy inicioval výbor Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP.

Publikace obsahuje případy nemocných, které byly komplikované nebo byly naopak jako vystřižené z učebnice. Při jejich řešení se autoři dostali do rozpaků, museli o nich přemýšlet, radit se, prohledávat literaturu a někdy se i přít s kolegy ze svého či jiného oboru, aby zjistili, o jaký problém se vlastně jedná a jaký bude další léčebný postup. Všechny případy jsou z pomezí neurologie a psychiatrie. Jsou dokladem, že mozek je pouze jeden a kompetence neurovědních oborů jsou do jisté míry uměle vytvořené a zahalené řadou předsudků. Nad tím se více zamýšlí profesor Libiger v úvodní kapitole. Autoři zařadili jen případy, se kterými se sami setkali. Těžiště knihy je v kazuistikách. Kapitoly členěné dle jednotlivých onemocnění dále obsahují historické souvislosti včetně osobností medicíny, které se danou problematikou zabývaly a jejichž jméno se objevuje v odborné terminologii. Autoři se snažili nepodcenit ani teoretickou část a shrnují současné znalosti o etiopatogenezi, klinických příznacích, diagnostice a léčbě jednotlivých neuropsychiatrických poruch. Kniha je určena psychiatrům, neurologům a psychologům, ale mohou z ní těžit i praktičtí lékaři, neurochirurgové, internisté či studenti medicíny.

Publikace přináší kromě nezbytného teoretického základu řadu praktických poznatků a zkušeností z oblasti imunohematologie erytrocytů. Nabízí přehledné informace o krevněskupinových systémech erytrocytů včetně jejich klinického významu a funkcí. Samostatné kapitoly jsou věnovány imunohematologickým aspektům transfuzí, potransfuzním imunitním reakcím červené řady, autoimunitním hemolytickým anémiím a hemolytickému onemocnění plodu a novorozence. Velká část učebnice se věnuje vyšetřovacím metodám v imunohematologii včetně širokého spektra problémů a úskalí spojených s jejich prováděním s klinickým přesahem. Zahrnuje i řadu speciálních imunohematologických metod. Příloha obsahuje podrobný popis vybraných laboratorních metod. Jednotlivé kapitoly zakončují krátké zkušební testy. Učebnice s bohatou obrazovou přílohou je určena zejména zdravotním laborantům, bioanalytikům a lékařům zabývajícím se imunohematologickou tematikou.

Předkládaná monografie je určena nejen psychiatrům, angiologům, internistům a hematologům, ale i praktickým lékařům a dalším specialistům, kteří se ve svých ordinacích setkávají s klinickými projevy tromboembolické nemoci (TEN) a jejími následky. Autoři se věnují nejnovějším poznatkům o patofyziologii TEN, její diagnostice, prevenci a léčbě zejména u rizikových pacientů, kam patří i řada duševně nemocných. Vysvětlen je též postup, jak lze poměrně snadno vyhodnotit výši rizika TEN na základě vypracovaného skórovacího systému, založeného na získání anamnestických a klinických údajů. Zajímavé jsou i výsledky vlastních pozorování a vědeckého výzkumu (např. studie ANTRE ANtipsychotika, Trombóza, Embolie) zaměřeného na prevalenci TEN u schizofreniků. Můžeme se zde s překvapením dočíst, že se nejedná o raritní výskyt, ale o poměrně často se vyskytující komplikaci spojenou s vyšší aktivitou oxidativního stresu a následným rozvojem kardiometabolického rizika u těchto nemocných. Samozřejmě nechybí ani přehled nejnovější literatury věnované této problematice. Vše doplňuje řada názorných schémat, tabulek, obrázků a grafů

Publikace se zabývá terapeutickým užitím aripiprazolu v léčbě bipolární poruchy a schizofrenie.