Kniha z členské knižnice nakladatelství Svoboda. Stovky barevných i černobílých fotografií, maleb, náčrtů a kreseb. Kniha, upravená formou "koláže" beletristických děl, o naší domovině v próze, ale částečně i v poezii.
Zdeněk Brdlík Livres
Nové vydání prvé autorovy sbírky veršů (podle vydání z r. 1948). Verše věnované matce, bratrovi, verše chvalořečící život, verše, v nichž šípkový keř a na něj vázané přírodní motivy symbolizují autorovi rodný kraj a vlastní osud,verše proti válce napsané v poli 1914 (Medynia Głogowska), verše milostné, verše, o nichž básník v závěru říká: Jsou reflex toho, co zmítalo duší: / láska, bolest i hněv. / V poslední z posledních přece jen buší / má krev.
Dobrodružství zajíčka odvezeného do Rakouska. Vrátí se zpět na Valašsko?
Scenárista populárního televizního seriálu Lovy beze zbraní oslavil v knížce krásu české a slovenské přírody a život jejích obyvatel. Vypráví o neopakovatelných zážitcích čtyřčlenného televizního štábu při natáčení tetřívčího toku, při pozorování volavek, divokých hus, kamzíků a jelenů, líčí půvab rybaření i pobyt v primitivních podmínkách daleko od civilizace.
Autor napsal Svatební noci v roce 1972 a v roce 1983 byly rozšířeny a vyšly pod titulem Svatební noci ... a jiné lásky. Tento povídkový cyklus, v němž se autor zaměřil na téma lásky, zachycuje milostné vztahy mezi lidmi v rozhodujících okamžicích jejich života, kdy jde o základní životníhodnoty.
Kryštof Bohutínský vede mlýn a jeho obchod se nalézá před krachem. Na to, aby nemusel vyhlásit konkurz, mu může pomoci jenom jedna věc – vypůjčit si od lichváře. Pošle „svou pravou ruku“ Valentina, se kterým se zná ještě z let, kdy nebyl boháčem a neměli co jíst, pro nějakého diskrétního lichváře, který Bohutínskému půjčí dvacet tisíc bez vražedného úroku... Román podává domněle idylický, ve skutečnosti však kriticky výsměšný obraz pražského „obchodního zátiší“. Arbes v něm zobrazil dravčí typ podnikatele, vychovaného buržoazními teoriemi národohospodářskými, který bezohledně okrádá jiné a ničí jejich existence. Současně odhalil nelidské, zrůdné vztahy, jež jsou vlastní kapitalistické společnosti.
Pierre et Luce est un court roman du prix Nobel de littérature Romain Rolland. Pierre et Luce se rencontrent dans le métro parisien, sous les bombardements de la première guerre mondiale. Il est désespéré d'avoir reçu ses papiers de conscription et de partir faire la guerre. À la faveur d'une bousculade, ils se retrouvent main dans la main, mais la jeune fille descend de la rame sans jeter un regard au jeune homme. Il la retrouve par hasard et ils décident de vivre l'amour en oubliant la guerre et la mobilisation. La tragédie les rattrapera. On retrouve dans ce texte rare le pacifisme de Romain Rolland, servi par l'émotion.
Richard Armstrong ústy svého mladičkého vypravěče předává čtenáři obraz veliké lidské odvahy, dobrodružství, jaké si my suchozemci ani neumíme představit. můžeme si jenom s Thornem, když se houpá na rozbouřeném moři v záchraném člunu, položit otázku: Bylo, či nebylo tajné moře zakleté? 13-833-72
Dva pohledy do tenisového světa. Ten první je příběhem československého tenisty Jana Kodeše. Řádky z pera sportovního novináře Roberta Bakaláře čtenáři přibližují, kolik dřiny, ovládání, vůle i odříkání bylo zapotřebí, aby se Jan Kodeš dostal mezi světovou špičku, aby se mu splnila touha všech tenisových hráčů - vyhrát Wimbledon. Druhý příběh, jejž napsal italský publicista a bývalý tenisový reprezentant Gianni Clerici, sleduje přátele Luca a Roberta, kteří si užívají prázdniny na Riviéře. Přibližuje čtenáři sportovní přátelství, odpovědnost, radost z kamarádova vítězství i hořkost porážek.
Dramatické,dojemné i humorné příhody jedné lišky a jejích potomků. Autora inspirovaly k napsání knihy jeho vlastní postřehy a pozorování dějů,odehrávajících se v hloubkách lesních samot.
V prostředí jihomoravského lužního lesa se odvíjí děj novely o městské školačce, která proživá dobrodružství života v přírodě, odhaluje jeho tajemství a poznává zvěř i ptáky.
Sbírka pohádek, které nejsou, jak říkají autoři, adaptacemi chodských pohádek ze známých sbírek, ale vlastními rekonstrukcemi pohádek v podobě, v jaké by je asi vyprávěl určitý typický chodský vypravěč v druhé poloviněminulého a na začátku tohoto století, tedy v době, kdy zde vypravěčská tradice byla ještě živá a soustavně fixována.
