Jaroslav Hubený Livres

Kniha líčí pokud možno „záživnou“ formou dění v Brandýse nad Orlicí v posledních devíti staletích. Autor se snažil z proudu času vylovit hodnoty, které by neměly upadnout do zapomnění. S tak pestrou mozaikou informací o tomto městě se zřejmě čtenář ještě nesetkal. Řada jmen a příběhů má přesah i do historie českého národa. Brandýs nad Orlicí disponuje čímsi nezpochybnitelným, čemu se říká „genius loci“, duch místa a jeho příběhů. Snad tato mozaika zkypří vnímání místa a poslouží k tomu, že v ní semínka vaší zvídavosti naleznou úrodnou půdu. Tato kniha by neměla chybět v knihovničce většiny domácností města, jeho rodáků rozesetých po světě i zájemců o historii východních Čech.

Kniha přibližuje bytové semináře na evangelické faře ve Svratouchu během normalizačního duchovního útlaku. Farář Bohdan Pivoňka a jeho žena Jana umožnili hostům setkávat se s idejemi, které nebylo možné veřejně vyjadřovat, zejména když většina přednášejících patřila mezi signatáře Charty 77. Publikace dokládá, že posluchači – evangelíci, katolíci a členové undergroundu – byli vděčni za možnost svobodně diskutovat o náboženských, etických a společenských otázkách s výjimečnými osobnostmi, které byly v té době na okraji společnosti. Mezi nimi byli filozofové Jan Sokol, Ladislav Hejdánek, ekolog Václav Mezřický, faráři Alfréd Kocáb, Josef Zvěřina, Jakub Trojan, spisovatel Ivan Klíma a psycholožka Helena Klímová. Ukázky z přednášek ukazují, jak tato setkání obohacovala intelektuální a duchovní život účastníků. Autor také popisuje atmosféru „stýkání a potýkání“ představitelů evangelické církve s církevní a státní mocí v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Novela s psychologickými i detektivními prvky je autorovou prvotinou v oblasti krásné literatury. Její děj se odehrává v současnosti, ale roli v něm hraje i trpká minulost. Každý z nás v sobě nosí nějakou tu třináctou komnatu, která nám brání, abychom mohli ze střípků "zrcadla v sobě" složit svoji lepší podobu.