Michal Priesnitz Livres

Tajemná zkratka EJTL není nový software a ani nebezpečná společenská hra a ani nebezpečný virus. Je to zkratka křestních jmen Ema, Jan, Toník a Laura, hrdinů hodnocené knihy. Děj se odehrává v Olomouci o prázdninách a čtveřice dětí poznává město spolu s dalšími třemi kamarády. Není zde nic, co by nechtěli, nemohli a konečně nepoznali. K tomu jim asistuje romanticky založený dědeček, dále pak bývalý říční plavec, a řada dědečkových přátel. Dědeček seznamuje svá vnoučata s tajemstvími města a stručně glosuje minulá období a jejich tragiku. Knížka se vnějškově podobá dílům Arthura Ransoma. V jeho dílech jde také o prázdninová dobrodružství dospívajících dětí. To je ovšem jen shoda vnějšková. Olomoucký příběh má svoji vnitřní logiku a napětí. Provádí čtenáře tajemnými chodbami, chrámy, věžemi, seznamuje ho s nejrůznějšími typy povolání a profesních činností. Vynalézavost dětí je nekonečná a nevyzpytatelná. Zaznívají zde i lyrické motivy rodícího se láskyplného vztahu. Kniha velmi čtivá, nikoliv povrchní, je vedena ve dvou rovinách. První spočívá v popisu prožívaných dobrodružství, druhá v komentářích a úvahách dědečka o tom, čím vším si město a jeho lidé museli projít a čím se prožít. Nic se zde nezastírá a naprosto otevřeně jsou viníci minulého režimu i jejich aktivity pojmenovávány.

Příběh Domu s chimérami se odehrává na Ukrajině před více než dvaceti lety. Autor pracoval poměrně dlouho v Kyjevě a v knize zachytil vzrušující život člověka, který přichází z Česka budovat na Ukrajině pobočku renomované pražské reklamní agentury. Děj románu se odehrává převážně na území nově vzniklého státu, s drobnými výlety do Vídně, Berlína, Moskvy, Paříže či Varšavy. Jde o surově dobrodružnou cestu po troskách sovětského impéria. „Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina“ je v Česku dlouhá léta profláknutá, dobrosrdečně ironická věta, která spíše než dehonestací a posměchem zavání velkou mírou pochopení a sounáležitosti s lidmi, kteří museli toto jízdní kolo používat. A stejné je to i v případě této nové knihy, kdy lidé na Ukrajině museli z velké části žít nedobrovolně v systému, který neměli rádi, resp. často ho přímo nenáviděli. Autor se totiž nevysmívá ani Ukrajincům, ale ani Rusům. Obyčejným a vesměs milým a slušným lidem, se kterými se při svých cestách a během života na Ukrajině a v Rusku setkal. Naopak musí obdivovat, že i v podmínkách, ve kterých je státní systém donutil žít, si zachovali to příjemné a horké lidství, teplé člověčenství a obrovskou sílu poprat se se všemi nepříjemnostmi a tragédiemi života.