Zdeněk Kříž Livres

Ruská agrese proti Ukrajině, která začala 24. února 2022, doposud vyhnala z domova přibližně 7,5 milionu lidí, zapříčinila ztrátu zhruba 200 000 lidských životů a materiální škody, které jdou do stamiliard amerických dolarů. Jedná se o nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od roku 1945.Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress vydává ke smutnému výročí této války knihu Cesta z Ruska s podtitulem Ruská agrese proti Ukrajině a její důsledky. Kniha vychází jako čtvrtý svazek v edici „Mezi žánry" a její autor Zdeněk Kříž, profesor Fakulty sociální studií MU, v ní přibližuje historické souvislosti rusko-ukrajinského konfliktu a rozebírá dosavadní průběh války a důsledky ruské invaze. V úvodu knihy je pozornost věnována procesu rozpadu Sovětského svazu, který je důležitým kontextem pro pochopení rusko-ukrajinské krize. Další kapitoly se zabývají ilegální anexí Krymu a rozpoutáním války na Donbase v letech 2014-2015, po níž se na straně Ruska a Ukrajiny zintenzivnily vojenské reformy. Detailnímu popisu průběhu vojenských operací během roku 2022, spojených s rozsáhlou zahraniční pomocí Ukrajině, předchází kapitola, která se věnuje diplomacii v předvečer vypuknutí války. V závěru knihy je diskutován možný výhled konfliktu v roce 2023.

Podtitul: Aplikace přístupů konceptu kooperativní bezpečnosti. Předložená práce ze zabývá adaptací Severoatlantické aliance na nové mezinárodní bezpečnostní prostředí, přičemž si všímá míry aplikace přístupů typických pro koncept kooperativní bezpečnosti. Hlavní pozornost je věnována především adaptaci strategické koncepce NATO, rozšiřování Severoatlantické aliance a reformě vojenských struktur. Významná část práce analyzuje roli Aliance při provádění vojenských operací na podporu míru.

Podtitul: Peripetie transformace vojensko-civilních vztahů po roce 1989. Publikace se zabývá transformací vojensko-civilních vztahů po roce 1989. Pro analýzu vojensko-civilních vztahů je použit západní model civilního řízení a demokratické kontroly armády. Autor se v knize snaží analyzovat, do jaké míry se vojensko-civilní vztahy přiblížily západnímu modelu civilního řízení a demokratické kontroly armády a tím situaci v konsolidovaných demokraciích. Součástí studie je i přehledný teoretický a historický úvod do problematiky, ve kterém je kladen důraz na výklad užívané terminologie a historii vojensko-civilních vztahů v ČR.

Představovala studená válka, respektive její ukončení nějaký zásadní milník ve vedení ozbrojených konfliktů? Právě na tuto ústřední otázku odpovídá předkládaná publikace. Snahou autorského týmu přitom bylo shrnout dosavadní bádání v této oblasti a podat komplexnější obrázek o tom, k jakým změnám v rámci ozbrojených konfliktů v posledních dvou dekádách skutečně došlo a jaké jsou příčiny a důsledky těchto změn.

Kniha kolektivu autorů z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity je v českém prostředí unikátní publikací, která nabízí souborný vhled do hlavních oblastí oboru mezinárodní vztahy. V celkem devíti kapitolách čtenářům předkládá komplexní přehled hlavních konceptů, typů aktérů a témat, jež jsou určující jak pro reálné dění ve světě, tak i pro odborné studium současného mezinárodního systému. Autoři se zejména snažili podchytit mocenskou podstatu mezinárodních vztahů a na rozboru všech jejich klíčových aspektů ukázat, jak fungují politické a ekonomické procesy v mezinárodním prostředí. Publikace se tedy zabývá nejen tradičními oblastmi mezinárodních vztahů, jako jsou bezpečnost či konflikty, ale věnuje velkou pozornost také mezinárodní politické ekonomii a hlavním globálním problémům dnešního světa. Činí tak navíc s ohledem na teoretické perspektivy, které se v oboru používají, a nabízí i vysvětlení logiky oboru jako takového. Kniha má ambice být zásadní pomůckou jak pro všechny odborníky i studenty, kteří se mezinárodními vztahy zabývají, tak i pro širší veřejnost se zájmem o mezinárodní dění.