Elena Poniatowska Ordre des livres (chronologique)

Liebe, Kunst und politische Untergrundarbeit prägen das kurze leidenschaftliche Leben der Tina Modotti (1896-1942). Als Tochter italienischer Einwanderer kommt sie 1913 nach San Francisco, wo sie als »exotische Schönheit« in Theater und Stummfilm auftritt. Sie erlebt die Atmosphäre geistiger und sexueller Befreiung in den dortigen Künstlerkreisen, lernt Edward Weston kennen – einen der großen Fotografen dieses Jahrhunderts, wird sein Modell und seine begeisterte Schülerin. Zwischen ihnen beginnt eine Liebesbeziehung, die sie nach Mexico führt. Ihr Haus wird Treffpunkt mexikanischer und ausländischer Künstler, unter ihnen Frida Kahlo und Diego Rivera. In diesen bewegten Jahren lebt Tina die Fülle ihrer künstlerischen und persönlichen Leidenschaften, sie erfährt bewundernde Anerkennung als Frau und Künstlerin und steht im Austausch mit den interessantesten Gestalten im brodelnden Mexiko der zwanziger Jahre. Und wie viele ihrer Künstlerfreunde, engagiert sie sich auf Seiten der revolutionären Linken – bis im Januar 1929 ihr Liebhaber, der Politemigrant Julio Antonio Mella, auf offener Straße erschossen – und Tina des Mordes verdächtigt wird …

Dvakrát jedinečná Eleny Poniatowské přináší vnitřní drama výjimečné ženy, které se odehrává na pozadí historického a kulturního kvasu Mexika i Evropy před druhou světovou válkou i po ní: Maríi Guadalupe Marínové Preciadové známé jako Lupe Marínová (1895–1983).

Leonora is een intrigerende roman over het ongelooflijke leven van de Britse kunstenares Leonora Carrington, een van de laatste surrealisten. Het is een avonturenroman, een schreeuw om vrijheid en een prachtige beschrijving van de artistieke avantgarde van de eerste helft van de twintigste eeuw. De eigenzinnige Leonora Carrington (1917-2011) was tot haar dood op 94-jarige leeftijd een levende legende. Als jonge vrouw trok ze in Parijs op met Dali, Duchamp en Picasso, en had ze turbulente liefdesverhoudingen met de Franse dichter Paul Eluard en de Duitse kunstenaar Max Ernst. Toen Ernst in de Tweede Wereldoorlog naar een concentratiekamp werd gestuurd, verloor ze haar verstand en belandde in een inrichting. Ze ontsnapte en trouwde met een Mexicaanse diplomaat die haar hielp te vluchten naar New York. Daar brak ze, dankzij de hulp van kunstverzamelaar Peggy Guggenheim, door met haar eigen schilderijen. Uiteindelijk vestigde Leonora Carrington zich in Mexico, waar ze haar hele leven bleef schrijven, schilderen en beeldhouwen. Haar schilderijen hangen wereldwijd in musea.

Schon als Kind sieht sie die Welt mit eigenen Augen, hält sich für ein Pferd und bewohnt einen Kosmos aus Fabelwesen. Den Konventionen ihrer reichen englischen Familie mißtraut Leonora, sie sagt sich von allen Zwängen los und erkämpft sich das Recht, eine in der Gesellschaft und an der Staffelei absolut freie Frau zu werden. In der wahnwitzigen Liebe zu dem Maler Max Ernst stürzt sie in wonnevolle Abgründe. Mit ihm zusammen ergibt Leonora sich in Paris dem Sinnestaumel des Surrealismus, ist eng befreundet mit Dalí, Miró und Picasso. Als Max Ernst im Zweiten Weltkrieg interniert wird, verliert Leonora den Verstand und wird in eine Anstalt eingewiesen. Nach Ausbruch und Flucht über den Atlantik erobert sie, unterstützt durch ihre Freundin Peggy Guggenheim, die Kunstwelt New Yorks. Vertrieben, getrieben und besessen – in ihrer letzten Heimat Mexiko schafft sie, beseelt durch eine letzte große Liebe, Meisterwerke so singulär wie ihre Geschichte selbst. Das außergewöhnliche Leben der Leonora Carrington (1917–2011) wird in den Händen Elena Poniatowskas zu einem weltumspannenden Abenteuer, einem Schrei nach Freiheit und einem Zeugnis von bedingungsloser Leidenschaft.

Una novela que no se puede perder, narra la vida de una mujer indomable y rebelde, destinada a ser la rica heredera de un magnate textil. Desde pequeña, se dio cuenta de su singularidad, de su capacidad para conectar con los animales y ver lo que otros no podían. Desafió las convenciones sociales, a sus padres y maestros, y rompió ataduras religiosas e ideológicas para reclamar su derecho a ser una mujer libre, tanto personal como artísticamente. Leonora Carrington, hoy una leyenda y la más importante pintora surrealista, vivió una vida fascinante que alimenta nuestros sueños. Desde su infancia excéntrica hasta su adolescencia desafiante, experimentó una tumultuosa historia de amor con el pintor Max Ernst, con quien se sumergió en el surrealismo y se relacionó con figuras como Salvador Dalí y Pablo Picasso. La locura de Max, enviado a un campo de concentración, la llevó a ser confinada en un manicomio del que escapó para conquistar Nueva York con Peggy Guggenheim. Más tarde, se estableció en México, donde se casó con el poeta Renato Leduc y culminó una obra artística y literaria excepcional. Elena Poniatowska retrata magistralmente a esta mujer extraordinaria, encarnando los sueños y pesadillas del siglo XX.

Útlý román v dopisech věnovala autorka životu zapomenuté ruské malířky Anny Beloffové, která krátký čas provázela životem slavného mexického malíře Diego Riveru. V deseti fiktivních dopisech, inspirovaných osudem malířky, s níž měla autorka obdobnou životní zkušenost, načrtává životní příběh nadané ruské výtvarnice, která nejprve jako modelka, od roku 1911 jako životní družka provázela Riveru a po boku slavného muže těžce zápasila o vlastní identitu. Na počátku 20. let 20. století se jejich cesty rozešly, Rivera ji po návratu do Mexika zanechal v Paříži, stačil jí ale poznamenat hlubokou láskou ke své vlasti. Po deseti letech, kdy milostný vztah dávno skončil, přijíždí Beloffová do vytouženého Mexika, kde se zapojuje do místního výtvarného hnutí a s Riverou se stýká jen příležitostně. Tam také jako téměř zapomenutá umělkyně v šedesátých letech umírá. Úsporný a emocionálně silný příběh rozporuplného milostného vztahu mezi dvěma výraznými osobnostmi je nenásilně zasazen do prostředí ruské emigrace a autorce se v něm podařilo i velmi sugestivně postihnout atmosféru kosmopolitní Paříže na počátku 20. let 20. století. Kniha je uzavřena autentickým dopisem Beloffové Riverovi, který autorku k napsání románu inspiroval.

Hay una historia nacional que se escribe todos los días, y todos los días se borra. Es la historia secreta de esta década, el secreto a voces de las aspiraciones y luchas populares y sus héroes y mártires, que sólo fugazmente aparecen en las páginas rojas de los diarios.De cara a esto, una vez más es Elena Poniatowska la relatora de aquello que se querría relegar al olvido, la cronista de nuestros tiempos: así, vívidamente escribe la vida precaria de los inmigrados a la gran ciudad; conmovedoramente, ahonda en la memoria del Movimiento del 68; en páginas inolvidables narra la huelga de hambre en la Catedral de las madres de presos y desaparecidos políticos, y reconstruye sensible y sagazmente, en fin, la gesta de la colonia Rubén Jaramillo en Cuernavaca.Fuerte es el silencio -donde lo llamado "policíaco" recupera su dignidad política, donde las muertes y las muertes no son absurdas, donde se reconstruyen los hechos que le han dado su cariz a nuestros días, donde los sentimientos se hilvanan para recuperar la memoria- constituye un admirable principio de la verdadera historia mexicana.

Jedna z největších a nejuznávanějších současných mexických spisovatelek a publicistek ve své knize předkládá portréty sedmi mexických ženských osobností převážně z první poloviny 20. století, z nichž každá svým neopakovatelným způsobem výrazně ovlivnila kulturní a společenské dění Mexika.

Ocho cuentos breves, envolventes, cautivantes de principio a fin, se reúnen en este volumen reflejando estados anímicos, reflexionando sobre los miedos, ansiedades, pasiones; la desilusión se cuela como un mal venéreo, atraviesa dolorosamente las páginas, esas páginas tan llenas de presencia humana, tan perfumadas a México, el hermoso, irreflexivo, alborotado y profundo México. La droga, el amor, la soledad, el engaño, perros, alcachofas que se muerden en un rito sensual que aliviana el sufrimiento de las vidas mal vividas, son tantas las imágenes, tantos los sonidos, los personajes que huelen y respiran como si uno pudiese tomarlos, extraerlos ya con cuerpo de nervio y sangre y huesos, desde las letras, palabras y frases de cada una de las ocho historias.