Emil Kordiovský Livres

Touto drobnou publikací se snaží Spolek pro břeclavský zámek přiblížit místním občanům i návštěvníkům města bohatou historii břeclavského hradu a později zámku. Břeclavský zeměpanský hrad sehrál významnou roli ve formování a obraně zemské hranice mezi Moravou a Dolními Rakousy. V 16. století se dostal do majetku Žerotínů a došlo k jeho přestavbě na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře byl Žerotínům zámek i celé panství zkonfiskován, roku 1638 jej zakoupili Lichtenštejnové a v jejich majetku zámek zůstal až do roku 1945. Jeho dnešní podoba vychází z romantické přestavby započaté Josephem Hardtmuthem na počátku 19. století, kdy byl upraven do podoby umělé zříceniny. Přechodem fronty byl zámek úplně vyrabován, později zde byla umístěna kasárna jednotky Pohraniční stráže, posléze byl sídlem nejrůznějších spolků a organizací. Celou dobu zámek postupně chátral. Po roce 1989 přešel zámek do majetku města Břeclavi a byl pro veřejnost zcela uzavřen. Až v posledních letech dochází k jeho postupné rekonstrukci.

Sborník přednášek konaných v Městské knihovně Břeclav k 100. výročí vzniku československé republiky. Obsahuje příspěvky: Matice břeclavská a první česká měšťanská škola v Břeclavi, První světová válka a Břeclavsko, Podzim 1918 v Břeclavi a okolí, Vznik ČSR v říjnu 1918, její hraniční problémy a jižní Morava, Vojenské útvary v Břeclavi od roku 1918 do roku 1938, Břeclav kulturní a produkce břeclavské tiskárny a Břeclavsko v roce 1938 až do okupace 8. října.

Podtitul : průvodce obcemi okresu Břeclav Geologický, geografický a historický vývoj Břeclavska.

Zahraniční vojenské jednotky -- Československo -- 1914-1920 - katalog.

22. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR.

Kniha obsahuje přes 50 příspěvků od různých autorů se vztahem ke krajině lužního lesa na Břeclavsku. Jde většinou o lesníky, přírodovědce a ochránce přírody, ale i historiky a umělce. Jednotlivé kapitoly se zabývají například abiotickými podmínkami prostředí v říčních nivách, faunou, flórou a vegetací, lesnickým hospodařením, historií vývoje a obhospodařování nivních luk, některými vybranými živočichy, například bobrem či čápem černým, vývojem myslivosti, vývojem osídlení nivy či opevněním v lužních lesích. Je doplněna velkým množstvím fotografií ze současnosti i minulosti, map (včetně archivních), kreseb a tabulek. Knihu editovali lesník Michal Hrib a historik Emil Kordiovský.

Renesanční a manýristická kultura na Moravě byla pod vlivem západoevropských a jihoevropských kulturních center a zejména v oblasti architektury a výtvarného umění se Morava té doby stala jednou z italských provincií, což pokračovalo i v následujícím období baroka. Tento převládající italský tón vytvářel vlastně jednotnou evropskou kulturu, byť výrazně místně zabarvenou. Prostředím, kde se tato kultura tvořila a rozvíjela, byl dvůr a město, nezřídka v příkladné symbióze. Potřebujeme další vysvětlení otázky, kde se najednou na jižních svazích posledních výběžků Pavlovských vrchů vzal kousek téměř nefalšované slunné Itálie?