Květoslav Growka Livres

Na téměř třístech starých pohlednicích, fotografiích a kresbách kniha čtenáři představuje Priessnitzovy léčebné lázně od doby jejich zakladatele Vincenze Priessnitze, přes jeho pokračovatele až po současnost. Ukazuje život v lázních napříč staletími, léčebné kůry, mapuje vývoj lázeňského komplexu od jednoduchého „priessnitzovského “ jádra po architektonicky pestrá sanatoria v rukou jiných majitelů. Kniha čtenáře provede po promenádě a představí mu pomníky, které zde Priessnitzovi postavili vděční pacienti. A v užším výběru může zhlédnout zdejší unikát, systém pramenů a pomníčků na Studničním vrchu.

Autor knihy nejprve podává stručný výklad dějin města Jeseník a okolí, zaměřuje se na jednotlivé fenomény tohoto místa (lázeňství). Kniha je doplněna velkým množstvím archivních fotografií zaniklých objektů i urbanistických celků tohoto města.

Další kniha populární edice mapuje turisticky oblíbenou a přírodovědně bohatou oblast Moravy. Nejvyšší moravské pohoří bylo vždy v zájmu vydavatelů pohlednic, a zvláště jejich tvorba z let 1900–1920 tvoří jádro knihy. Díky pohlednicím, které jsou v mnohém objevné i pro místní obyvatele, vstoupíme do zašlých časů hor, na hlavní vrcholy s rozhlednami a horskými boudami, do údolí s vodopády a říčkami, do prostředí lázní Jeseník či Karlovy Studánky ad. V souboru 300 nejzajímavějších pohlednic, vybraných z osmi sbírek, nechybí podhorská města Šumperk, Vrbno pod Pradědem, ani Zlaté hory, Rychlebské hory a Králický Sněžník.

Výpravná publikace přibližuje největší moravské pohoří – Jeseníky – ve srovnávacích fotografiích, které byly pořízeny na počátku 20. století a zhruba po stu letech. Čtenář má možnost seznámit se s nejzajímavějšími částmi hor, jak je poznamenalo plynutí času, v jakém stavu vypadaly na nejstarších dobových pohlednicích let a jak nyní. Věrně zachycené fotografie Libora Malého názorně ukazují (i dokazují), do jaké míry sama příroda, ale častěji zásahy člověka pozměnily tvář konkrétních lokalit: jednotlivých vrcholů, horských chat, údolí a dolů, vodopádů i některých obcí a center historických měst v podhůří. Květoslav Growka, autor textové části opatřené německým překladem, stručně, nikoliv však povrchně doprovází srovnávací snímky a na začátku kapitol shrnuje vývoj daných horských oblastí komplexně. Poutavá kniha se jistě stane nejen vhodným „průvodcem“ pro všechny návštěvníky Jeseníků, ale také inspirací k jejich hlubšímu poznávání.

Kniha představuje dnes znovuobjevované pohoří na státní hranici mezi Českem a Polskem (do roku 1945 Německem) a zemské hranici mezi Moravou a Slezskem na 482 pohlednicích a fotografiích od 80. let 19. století. Byla to doba rozkvětu lázeňství a turistiky, kdy především vyšší a střední vrstvy využívaly volného času k rousseauovskému návratu k přírodě. Pro místní obyvatele znamenali turisté obživu. Proto nejen města a obce, ale i obchodníci a hostinští vydávali pohlednice pro povzbuzení cizineckého ruchu. Čtenář projde Rychleby od jejich moravského úbočí přes Ramzovské sedlo do Českého Slezska. Podívá se na osídlení pod Sokolským hřbetem až do Žulovské pahorkatiny a bude pokračovat po hlavním hřbetu k severu kopírující státní hranici. Ta byla do roku 1945 přece jen prostupnější, takže nahlédne i do tehdy německých turistických destinací. Oblouk putování ukončí v podhůří přecházejícím do Vidnavské nížiny.