Jan Děkanovský Livres

Zájem veřejnosti o sport prodělal během druhé poloviny dvacátého století obrovský vzestup díky nebývalému rozmachu prostředků masové komunikace. Zvláště televize učinila ze sportu důležitou součást populární kultury. Špičkový sport se stal výnosným zábavním artiklem, který úspěšně konkuruje jiným druhům televizní zábavy. Na tomto základě se Děkanovský pokouší sport definovat, vymezit jeho pozici v lidské kultuře, analyzovat možnosti distribuce sportovních událostí prostřednictvím masových médií a interakci světa sportu a společnosti. Český kulturolog přibližuje aktuální podobu masmediálního zprostředkování sportu i společenskou roli sportu.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu. Zabývá se například mytizační schopností sportovních filmů, ale i jejich způsobilostí stát se reprezentanty různých ideologií a fungovat jako součást kolektivní paměti.

Cílem předložené kolektivní monografie je nabídnout sondy do českého myšlení o (masových) médiích mezi lety 1918 až 1938. Jednotlivé kapitoly jsou v převážné většině neseny formou „případových“ studií, kdy se jejich autoři zaměřují na specifický fenomén v rámci toho kterého masového média (tisk, filmové médium, rozhlas) a následná analýza si klade nárok na ukotvení daného jevu v kontextu tendencí myšlení o tom, jaká je charakteristika daného média, co jej činí signifikantním, jaká je jeho konstitutivní úloha a v neposlední řadě také vyznačování jeho diferencí od jiných médií. Materiál, z něhož autoři kolektivní monografie vycházejí, je značně různorodý: na jedné straně se jedná o knihy či statě nebo časopisecké polemiky, které se buď explicitně obrací k tematizaci daného média, anebo o ty tištěné materiály, jež ohledávají nastíněné téma spíše implicitně.

Monografie představuje komplexní sondu do mnohovrstevnatého vztahu mezi sportovním prostředím, politickou mocí a institucí veřejné komunikace. Autoři z řad odborníků na mediální studia, politologii a historii nahlížejí na sport nikoliv jako na izolovanou volnočasovou aktivitu, ale jako na klíčový sociokulturní a ekonomický fenomén, který slouží k reprezentaci národní identity, diplomatickému tlaku i k ideologické propagandě. Publikace se věnuje širokému spektru témat: od historické reflexe mnichovské olympiády či mediálního vytěsnění kariéry Martiny Navrátilové přes analýzu současných kontroverzí, jako je sportswashing, transgender v profesionálním sportu či politické využití fotbalu v maďarské politice, až po zobrazení sportu v současné ruské kinematografii. Pozornost je věnována rovněž proměnám sportovní žurnalistiky a roli sportu v mediální výchově. Kniha nabízí nejen teoretický rámec vztahu triády sport – politika – média, ale i živý vhled do problematiky prostřednictvím panelových diskusí odborníků a novinářů. Výsledkem je ucelený obraz toho, jak média vztah sportu a politiky nejen pasivně reflektují, ale i aktivně konstruují.