Zdeněk Šmída Livres

Dílo je rozděleno na dvě části. První část (kapitoly 1-6) popisuje dějiny kraje okolo Modravy od dávné historie, přes sklářství, dřevařství, prvorepublikovou turistiku až po komunistickou železnou oponu. Druhá část (kapitoly 7-13) seznamuje čtenáře se všemi prvky, které naše předky vtáhly do života kraje. Zmíněny jsou tak vody v podobě slatí, potoků a vod plavebních, dále hory, lesy a lesní hospodářství, osady, samoty a v neposlední řadě hranice. Bonusem je poslední kapitola (č. 14), která je věnována Roklanské chatě Klubu československých turistů. V rok vydání knihy (2016) uplynulo 80 let od její výstavby. Cenné textové a obrazové materiály k této kapitole poskytla šumavská legenda Emil Kintzl.

Výpravná publikace pojednává o vývoji česko-bavorské hranice na Chebsku, Tachovsku a Domažlicku. Popis začíná od zemských hranic přes jejich právní zformování v 18. a 19. století, následují prvorepublikové státní hranice a okleštěné pohraničí v letech 1938–1939, dále poválečná obnova hranice, její stabilizace i trendy na přelomu 20. a 21. století. Důraz je kladen na čtyřicetileté období neprostupnosti česko-bavorského pomezí, kdy zde fungovala fyzická i elektronická ostraha hranic československými a západoněmeckými orgány. Ve druhé části kniha rozebírá jednotlivé lokality a je tak zároveň turistickým průvodcem pro návštěvu příhraničního regionu. Publikace je vybavena bohatou fotografickou přílohou včetně mapových podkladů. Volné pokračování úspěšné knihy Zdeňka Šmídy Tajemství šumavské hranice (2019).

Výpravná publikace pojednává o vývoji hranice v Rychlebských horách a Masívu Králického Sněžníku. Popis začíná od zemských hranic Koruny české, které se tady stýkaly (Čechy, Morava, Slezsko, Kladsko) přes územní ztráty hranic v 18. století a jejich právní zformování v 19. století. Následuje prvorepublikové rozhraničení v horách na československo-německé hranici a události spjaté s německou agresí v roce 1938. Poválečná politika přiřkla v pohoří německé území Polsku. Nová hranice mezi Československem a Polskem si vyžádala další úpravu. Podepsaly se na ní napjaté vztahy mezi oběma komunistickými zeměmi, a proto byla pečlivě hlídána polskými pohraničníky. I přesto se turisté dostali až ke hraniční čáře. Živlem však byli disidenti z obou republik, kteří se v horách tajně scházeli a pašovali nelegální dokumenty. Na přelomu 20. a 21. století vyvstala potřeba uvolnění hranice a její stabilizace. Ve druhé části kniha rozebírá místa na hranici rychlebského a králického pohoří, a je tak zároveň turistickým průvodcem. Publikace je vybavena bohatou fotografickou přílohou, z nichž větší část je věnována historickým archiváliím.

Obrazová publikace s unikátními fotografiemi mapuje území kolem šumavské hranice na pomezí osmdesátých a devadesátých let 20. století. Byla to doba, kdy se hroutil komunistický režim, otevírala se státní hranice a lokalita se připravovala na první léta nově vyhlášeného národního parku.

Výpravná publikace se zaměřuje na historii hranice na Šumavě od středověku po současnost. Seznamuje čtenáře se klíčovými vývojovými etapami šumavských hranic, které byly ovlivněny rozhodnutími panovníků, mírovými smlouvami a moderními dohodami. Historické etapy (kapitoly 1 až 8) doplňuje povídání o kolonizaci, pašeráctví, pytláctví, turistických možnostech před válkou a teoretických otázkách spojených s hranicemi. Druhá část analyzuje jednotlivé lokality Šumavy na hranicích a v pohraničí, a to od Královského hvozdu přes Železnorudsko, Prášilsko, Modravsko, Pláně a údolí, až k Lipensku. Tato část také zahrnuje zaniklé osady a samot. Kniha byla vydána na podzim 2019, kdy jsme si připomněli 30. výročí pádu komunistického režimu, což je spojeno se zrušením drátěných zátarasů. Publikace se zaměřuje na historii Pohraniční stráže a její rot, a na devadesátá léta, kdy došlo k zásadním změnám v turistické infrastruktuře. Zmíněn je také trojstátní znak pod Plechým, největší a nejnavštěvovanější hraniční znak na Šumavě, včetně zajímavostí o jeho dopravě a osazení.

Historie působení Pohraniční stráže na hranicích s Německem a Rakouskem v oblasti Šumavy, od roku 1945 až do pádu železné opony v roce 1990. Pohraniční stráž je dodnes velice kontroverzní téma. Ať už máte názor na dané téma jakýkoliv, nemusíte se obávat, že byste vzali knihu do ruky a od začátku až do konce se probírali jednotvárným záznamem o ochraně a ostraze šumavské hranice. Tímto dílem bychom rádi zaplnili další bílé místo v šumavské historické literatuře. Publikace není jen o Pohraniční stráži, ale o životě lidí na Šumavě u státních hranic v období tzv. Železné opony. Knihou vás bude provázet mozaika lidí, která od konce druhé světové války až do pádu komunistického režimu na Šumavě pobývala. Základem jsou nepochybně pohraničníci. Druhou částí mozaiky jsou lidé žijící v pohraničí. Třetí částí mozaiky jsou lidé, kteří byli tehdejším režimem nazýváni jako narušitelé státní hranice. Publikace je protkána velkým množstvím příhod z kronik, archivů a vyprávění pamětníků. Mezi čtenáři jsou tací, kteří rádi v terénu objevují stopy po lidské činnosti. V knize je obsažen seznam šumavských pohraničních rot se stručným popisem včetně GPS souřadnic.

Dílo ve formátu A4 je obrazovou publikací k 100. výročí vzniku Československé republiky, která zachycuje proces legalizace státní moci a území po vzniku republiky a dalších evropských států. Po skončení mírových konferencí ve Francii byly podepsány smlouvy, které definovaly státní hranice. Československá republika, po roce 1918, měla pět sousedů a více než 4 100 kilometrů státní hranice. Rozhraničovací práce probíhaly téměř dvacet let a zahrnovaly vytyčení hranic, jejich omezníkování a podpis hraničních smluv. Publikace se skládá ze dvou částí; menší textová část popisuje fáze stanovení československých státních hranic, zatímco hlavní část obsahuje bohatý obrazový materiál, včetně dobových fotografií a hraničních dokumentů, převážně z Hraničního archivu Ministerstva vnitra ČR. Zvláštní pozornost je věnována hranicím s Německem a Polskem. Publikace také obsahuje kapitolu „Státní hranice 100 let poté“, která reflektuje současný zájem o tuto problematiku. Obrazové médium tak slouží jako připomínka důležité kapitoly v dějinách státu a poctou všem, kteří se podíleli na rozhraničovacích pracích v období První republiky.

Dílo mapuje historii Volarské brigády, nejstarší brigády Pohraniční stráže, která fungovala v letech 1951-1962. Útvar se sídlem ve Volarech střežil náročný úsek šumavských hor a plání, včetně vodní plochy Lipna, a to s ohledem na západní Německo a Rakousko. Kniha přibližuje nejen charakteristiky útvaru, ale i každodenní život šumavských strážců hranic, přičemž padesátá a šedesátá léta tvoří samostatnou etapu šumavské historie. Existence Pohraniční stráže je s regionem nerozlučně spjata, a proto je důležité tuto kapitolu nezapomínat. Kniha je rozdělena do tří bloků. První blok se věnuje historii Volarské brigády a přípravám na střežení hranic, včetně výstavby dřevěných baráků v zimě 1950/1951. Dále se zaměřuje na službu, kulturu a sport pohraničníků a vztahy s obyvatelstvem. Druhý blok nabízí charakteristiku všech 22 pohraničních rot dislokovaných u útvaru Volary, včetně vzpomínek bývalých příslušníků. Třetí blok obsahuje obrazovou a tabulkovou přílohu, která zahrnuje více než 170 obrázků a dalších materiálů z 50. a 60. let. Závěrečná kapitola shrnuje filmová místa kultovního filmu Král Šumavy. Kniha čerpá z archivních fondů, kronik, vzpomínek a odborných textů, přičemž autor ověřoval informace přímo v terénu.

Dílo je rozděleno do dvou bloků. První blok knihy (kapitoly 1 až 13) se zabývá povšechnou teorií státních hranic. Dozvíte se něco o vytváření hraniční čáry, dále jsou zmíněny jednotlivé druhy hranic a fáze jejich stanovení, vyznačení hranice hraničními znaky, problematika hraničních dokumentů a další zajímavosti. Státní hranice jsou vytyčeny, udržovány a jinak spravovány lidmi – jsou zmíněny jednotlivé subjekty podílející se na správě hranic, zejména pak zeměměřická správa. Státní hranici spravují k tomu pověření lidé, ale daleko důležitější poslání měli v minulosti panovníci, vítězové válek a dnes politici. Druhý blok knihy (kapitoly 14 až 20) tak pojednává o klíčových vývojových etapách našich hranic, které byly upraveny rozhodnutími panovníků a zemských komisí, mírovými smlouvami a hraničními statuty. V konkrétní rovině půjde o zemské hranice Rakouska-Uherska, prvorepublikové československé hranice, okleštěné protektorátní hranice, socialistické československé hranice a současné státní hranice České republiky. Ke knize jsou připojeny přílohy – obrázková galerie, hraniční slovníček a shrnující tabulky o vývoji našich hranic od roku 1918 do současnosti.