Josef Förster Livres

Publikace přináší v paralelní česko-latinské verzi první český překlad původní, obtížně čitelné recenze latinského textu legendy o sv. Jimramovi od Arbeona z Freisingu (8. stol.) s komentářem a úvodní studií. Arbeonovo místo v dějinách literatury je významné dvěma závažnými skutečnostmi. Jednak má své zakladatelské místo v dějinách evropské středolatinské literatury její autor je prvním spisovatelem na německém území, který je znám svým jménem. Jednak má velký význam pro české kulturní, zvláště literární dějiny. Arbeonova legenda sloužila jako předloha pro sepsání našich nejstarších václavských a ludmilských legend, jak bylo dokázáno v posledních desetiletích nejprve německou medievalistikou. Text je klíčovým svědkem doby, kdy se rodila podoba křesťanské střední Evropy, jak v podstatě trvá dodnes, jejíž vznik však v žádném případě nebyl samozřejmostí. Kniha vychází vstříc studentům a vyučujícím starší české literatury, medievalistiky, germanistiky a teologie na našich vysokých školách.

V přehledové historické studii se autor pokouší zmapovat české a slovenské psychologické bádání v oblasti psychologického myšlení o osobnosti v širokém časovém rozpětí a kulturněhistorickém kontextu. Jedná se o původní práci na základě interpretace primární literatury v "předfilosofickém" starším období a výsledků novodobého bádání v této základní psychologické disciplíně; studie se tak snaží vyplnit mezeru v historiografii české a slovenské psychologie.

Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112–1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou. Její autor není blíže znám. Zřejmě byl členem kanceláře Boleslava Křivoústého. Pozdějšího přízviska Gall Anonym se mu dostalo pro jeho předpokládaný francouzský původ. Dílo, rozčleněné do tří knih, líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého, jehož chtěl autor svým dílem zvlášť oslavit. Jedná se o velmi cenný pramen nejen k nejranějším polským dějinám, který poskytuje i řadu důležitých údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.

Das Übungsbuch zum Lehrbuch Makroökonomie , 6., akt. Auflage von Blanchard / Illing (ISBN 978-3-8689-4191-3) für die optimale Prüfungsvorbereitung! Dieses Buch wird Ihnen dabei helfen, Ihr makroökonomisches Wissen aus Vorlesungen und Übungen zielgerichtet zu testen und zu vertiefen.

Zum Buch: Eine aufgabenorientierte Vorbereitung ist für das Bestehen von vielen Prüfungen im Bereich der Wirtschaftswissenschaften unerlässlich. Dieses Übungsbuch zur Makroökonomie wird Ihnen dabei helfen, Ihr makroökonomisches Wissen aus Vorlesungen und Übungen zielgerichtet zu testen und zu vertiefen. Dabei orientiert sich das Übungsbuch an der Kapitelstruktur eines der erfolgreichsten Lehrbücher zur Makroökonomie (Blanchard/Illing: Makroökonomie, 4. Auflage) und deckt dessen gesamten Inhalt ab. Es bietet jedoch auch zu jedem anderen Lehrbuch eine wertvolle Ergänzung. Alle aus Klausuren bekannten Aufgabentypen werden berücksichtigt: Im Rahmen von Multiple Choice-Aufgaben können Sie Ihr Wissen testen, an Hand von einfachen Rechenaufgaben und komplexeren Textaufgaben Souveränität im Umgang mit dem Klausurstoff entwickeln. Die Lösungen zu allen Aufgaben am Ende jedes Kapitels stellen sicher, dass Sie auch kontrollieren können, ob Ihr Weg der richtige ist.

Publikace pojednává o vývoji a proměnách konceptu historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte) v českých zemích a jeho představitelů „od Balbína k Cerronimu“. Za počátek konceptu se považuje programové vymezení Francise Bacona, který roku 1605 navrhl vytvořit disciplínu, která by kumulovala a uspořádala veškeré dosažené vědecké poznání. „Módní vědou“ se však historia litteraria stává až počátkem 18. století. Zůstala jí po tři čtvrtiny století, poté – v důsledku rostoucí potřeby pochopení kauzálních vztahů mezi historickými událostmi – se celý koncept začal dostávat do krize. Paradoxně právě tehdy získává historia litteraria větší prestiž v habsburské monarchii. Základy konceptu však v českých zemích byly položeny mnohem dříve, a to průkopnickou prací Bohuslava Balbína Bohemia docta. Na toto dílo navazovala řada učenců tvořících v průběhu 18. a na začátku 19. století. Největší prostor je v knize věnován pozoruhodné osobnosti historika vzdělanosti a sběratele Johanna Petera Cerroniho.