Pavel Pořízek Livres

Publikace se zabývá tezí, že stát má absolutní volnost v rozhodování o vstupu cizinců na své území. Autor na základě analýzy mezinárodního práva tuto tezi vyvrací a objasňuje omezení, která jsou na státy kladena v otázkách přijímání cizinců. Kromě smluvního práva existují omezení i v obyčejovém mezinárodním právu, včetně kogentních norem, jako je zákaz rasové diskriminace a zásada non-refoulement spojená se zákazem mučení. Jedním z hlavních témat je problematika diskriminace, kdy autor zkoumá, zda je legitimní vylučovat státní příslušníky určitých zemí, nebo diskriminovat cizince na základě rasy či pohlaví. Zkoumá rozdíly mezi dlouhodobě usazenými cizinci a těmi, kteří se snaží o první vstup do cizího státu. Publikace obsahuje odkazy na judikaturu mezinárodních a regionálních soudů, jako jsou Mezinárodní soudní dvůr, Evropský soud pro lidská práva a další orgány zabývající se lidskými právy. Dále se opírá o vnitrostátní právní úpravu a rozhodovací praxi, včetně konkrétních kazuistik. Kniha je určena odborné veřejnosti, advokátům a právníkům nevládních organizací, správním soudům, ministerstvu vnitra a cizinecké policii, stejně jako studentům a pedagogům právnických fakult.