Zdeněk Bezecný Livres

Vědomí výlučnosti je jedním z podstatných fenoménů, který musíme zvažovat při studiu života šlechty v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Bez něj lze jen těžko pochopit nejen konzervativní postoje této společenské vrstvy, ale i její lpění na svébytném životním stylu. Kniha je pokusem o přiblížení mentality historické šlechty v druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století. Jako modelový příklad byli vybráni příslušníci orlické sekundogenitury knížecí rodiny Schwarzenbergů, a to především vzhledem k unikátně zachovalé pramenné základně. Jednotlivé kapitoly se zabývají předpoklady a projevy životního stylu šlechty. K předpokladům patřila vlastní existence historické šlechty jako zvláštní sociální skupiny v období vzmáhající se občanské společnosti, vlastnictví rozsáhlého pozemkového majetku, přináležitost k venkovskému sídlu nebo zachování tradičních hodnot starobylosti a urozenosti, posilované lpěním na rodové tradici. Projevy životního stylu kniha sleduje na půdorysu životního cyklu šlechtice (dětství a mládí, sňatek, smrt) a ve šlechtických zábavách a zájmech (cestování, salon, podpora umění, lov). S využitím archivního materiálu autor ilustruje na řadě dílčích sond specifický způsob jednání a myšlení příslušníků významné aristokratické rodiny v době postupného umenšování významu její společenské vrstvy.

Pětačtyřicet studií se zaměřuje na schwarzenberské dědictví, historii významných osobností rodu a jejich veřejné aktivity od 17. do druhé poloviny 20. století. Schwarzenbergové vstoupili do českých dějin po získání třeboňského panství v roce 1660 a na počátku 18. století vybudovali nejrozsáhlejší dominium střední Evropy. Studie se věnují kulturní krajině, stavebním památkám a reliktům sociálně-ekonomického systému. Autory je 44 odborníků, od terénních památkářů a archivářů po univerzitní profesory z českých zemí, Slovenska, Maďarska a Bavorska. Schwarzenbergové hráli klíčovou roli v politickém, hospodářském a kulturním vývoji našeho národa a v těžkých obdobích 20. století obstáli se ctí. Tři deklarace české šlechty z let 1938 a 1939 dokazují jejich přihlášení k českému národu a osobní statečnost signatářů. Publikace obsahuje 280 černobílých a 100 barevných ilustrací. Druhé vydání přináší kompletní rodokmen Schwarzenbergů v Čechách a plné znění tří deklarací české šlechty z let 1938 a 1939. Kniha zahrnuje také rozsáhlé anglické a německé shrnutí o schwarzenberské rodině v kulturní historii.

Dramatický příběh nevšední ženy, která byla inspirátorkou a můzou dvou básníků Rainera Rilka a Karla Krause. Kniha, zpracována na základě původních pramenů, pojednává o pohnutém životě poslední majitelky zámku ve Vrchotových Janovicích, baronky Sidonie Nádherné z Borutína (1885-1950), proslulé širokými zájmy a styky s předními umělci své doby.

Kniha o paměti v myšlení šlechty od 16. do 19. století je výsledkem badatelského úsilí několika historiků a historiků umění mladší a střední generace z Brna, Českých Budějovic, Innsbrucku a Pardubic. Hlavní téma knihy směřuje k představení rozmanitých prostředků, které sloužily šlechtě v symbolické komunikaci stavovsky uspořádané společnosti k vytváření, uchovávání a předávání paměti, v níž se zrcadlila hloubka urozenosti individua, jeho rodiny a rodu.