Ondřej Císař Livres

This book provides state of the art research by leading experts on the movement parties of the radical right. It examines the theoretical implications and empirical relevance of these organizations, comparing movement parties in time and space in Europe and beyond. The editors provide a theoretical introduction to radical right movement parties, discussing analytical frameworks for interpreting their causes, forms, and effects. In the subsequent sections of the book, chapter authors examine a range of empirical case studies in Western, Central, and Eastern Europe, using a combination of qualitative and quantitative methodological approaches, and make a significant contribution to the literature on social movements and party politics. This book is essential reading for scholars of European party politics and students in European politics, social movements, comparative politics, and political sociology.

V posledních pěti letech se antiglobalizační hnutí snaží zpochybnit současné uspořádání světové ekonomiky a mezinárodních institucí. Tato kniha chápe hnutí jako poslední výhonek procesu politizace, který od počátku charakterizuje moderní společnost. Tento proces začal v 17. století, kdy otcové liberalismu zpochybnili božský nárok panovníků na trůn, čímž se státní moc stala změnitelnou. Liberalismus depolitizoval ostatní sociální sféry, což Marx a jeho následovníci kritizovali, když upozornili na politický charakter kapitálu. Marxismus se pokusil politizovat ekonomiku jako hlavní zdroj panství a útlaku, avšak toto chápání ztratilo přesvědčivost na počátku 20. století. V průběhu minulého století politizovali jak liberálové, tak marxisté i sféry, které byly dříve považovány za „nepolitické“. Feministky, studentské hnutí a ekologické hnutí začaly zpochybňovat mocenské vztahy v různých oblastech. Hnutí proti ekonomické globalizaci nyní otevírá diskusi o uspořádání mezinárodních ekonomických vztahů, z nichž profituje jen menšina populace. Kniha přehledně reflektuje teoretické koncepty politizace a ukazuje, jak politizace různých sociálních sfér vytváří podmínky pro pluralitní vyjednávání, do kterého se zapojují i dříve vyloučení. Nová sociální hnutí usilují o to, aby rozhodnutí v těchto sférách byla podložena dobrovolným souhlasem těch, kterých se týkají.

V listopadu 1989 v tehdejším Československu zkolaboval režim reálného socialismu a počala se rodit společnost, která již neměla záviset na vůli státu, ale na aktivitě svobodných občanů. Otevřely se příležitosti pro autonomní politický aktivismus, důležití hráči začali vidět fungující občanskou společnost jako podmínku stabilního demokratického režimu. Tato kniha je zaměřena na politickou složku občanské společnosti. Přesněji řečeno, odpovídá na dvě konkrétní otázky. Za prvé: do jaké podoby se v České republice rozvinul politický aktivismus mimoparlamentních organizací a skupin, které vytvářejí současná sociální hnutí? Na tuto otázku odpovídá první část studie, která představuje čtyři druhy (mody) aktivismu. Jeden z nich, tzv. transakční modus politického aktivismu, je analyzován v následující části, která odpovídá na druhou otázku knihy: co umožnilo, aby se transakční ­aktivismus v České republice vůbec rozvinul?

Je jednání států řízeno normami společenství, které mají svou vlastní váhu, nebo každý jedná pouze ve svém zájmu a v mezinárodních vztazích převládá anarchie, v níž bezpečí zajišťuje jen vlastní síla? Podobně jako v jiných oborech sociálních věd i v mezinárodních vztazích se uplatňuje řada často i protichůdných teorií. Rychlý vývoj a proměnlivost předmětu zkoumání i jeho chápání ještě zdůrazňuje potřebu objasňování teoretických východisek. Nejde jen o vědecké analyzování, teoretické poznatky jsou nezbytným východiskem pro každodenní politickou praxi. Autoři předkládají významná témata z teorie mezinárodních vztahů. Vedle neopominutelných otázek vyplývajících z klasických přístupů (realismu, liberalismu, konstruktivismu) se věnují současné problematice - evropské integraci, globalizaci, hegemonii a multilateralismu.

Jak se vyvíjely české politiky po roce 1989? Jací jsou jejich hlavní aktéři, jaký vliv na ně má evropeizace? Právě takové otázky si klade unikátní kniha, která v osmnácti kapitolách popisuje evoluci důležitých politik i jejich stav na konci dvacetiletí, které uplynulo od listopadových změn roku 1989. Podobná publikace, která by zachycovala české veřejné politiky v tak širokém záběru, v českém prostředí dosud chyběla.

Stabilita demokracie závisí nejen na institucích, ale i na občanech, kteří se aktivně angažují. Ohrožení demokracie může nastat nejen při kolapsu institucí, ale také při ztrátě podpory mezi lidmi. Bez občanské podpory se demokratický režim oslabuje. Publikace se v první části zaměřuje na analýzu vývoje demokratických hodnot a postojů českých občanů od roku 1990, zatímco druhá část zkoumá způsoby jejich politické participace. Autoři se snaží přispět k diskusi o české demokracii a občanském zapojení, přičemž dlouhodobá perspektiva pokrývá období před a po vstupu do EU. Druhé období je charakterizováno návratem nejistoty a politizace základů demokracie v postkomunistických zemích. Zatímco o institucích víme dost, chybí nám systematické informace o politických postojích občanů a jejich jednání. Ve veřejné diskusi panují předsudky o pasivních Češích, kteří jsou zklamaní z nenaplněných slibů a mladých, jež politika nezajímá. Publikace se snaží poskytnout odpovědi založené na datech. Jaký typ režimu preferují Češi? Jsou ochotni přispět k fungování demokracie a věří, že mohou ovlivnit politiku? Jak se liší různé sociální skupiny v politické participaci?

Kniha zachycuje interakce původně domácích politických aktérů s mezinárodním prostředím a zároveň interakce mezinárodních aktérů s jejich domácími protějšky. Monografie vychází ze dvou disciplín - teorie mezinárodních vztahů a sociálních hnutí. Cílem publikace je definovat podmínky, které transnacionálně jednajícím nevládním organizacím umožňuje získat politický vliv. Vedle toho usiluje o vysvětlení strategií těchto organizací.