Pavel Paleček Livres

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné.

Velmi zajímavá a čtivá kniha zábavně a ironicky vypráví o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd, popisuje sovětskou vědu a její omyly v době komunistické diktatury. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie. Podstatu všech podvodů přitom autor srozumitelně vysvětluje jako přírodovědec a historik zároveň. Současně se pokouší rozkrýt osobnosti a chování vědců v době nesvobody, z nichž někteří zaplatili za svou čest i vlastním životem.

Kniha Karla Kaplana a Pavla Palečka je první populární prací, která se snaží podat souhrnný obraz o praxi komunistického režimu, popsat jím inscenované politické procesy, známé i zapomenuté, a připomenout osudy jejich konkrétních obětí. Autoři zaznamenávají cestu, kterou českoslovenští komunisté urazili na cestě k procesům: jejich motivaci, kořeny perzekuce a likvidaci politické opozice. Během trvání komunistického režimu vystupují výrazně dvě vlny procesů: první v letech 1948 - 1954 a druhá po roce 1969. První vlna se vyznačovala nesrovnatelně větší krutostí trestů, provokativními nezákonnostmi a používáním brutálního psychického a fyzického násilí ve velkém rozsahu. Po roce 1969 se organizátoři procesů již neodvážili takové vyšetřovací praktiky používat, ačkoliv je ještě definitivně neopustili. Přesný počet postižených již nelze zjistit. Jen podle rehabilitačního zákona z roku 1990 však české a slovenské soudy přezkoumaly případy 264 429 občanů. Zprostily je absurdních obvinění, která by v demokratické společnosti nemohla být kriminalizována. Kniha vychází ze studia pramenů uložených v archivech ministerstev vnitra a spravedlnosti a bývalého archivu Ústředního výboru KSČ. Studium různých způsobů politické perzekuce a nezákonných procesů je důležité i dnes: změnily totiž tvář československé společnosti na několik dalších desetiletí.

Příspěvky sedmi autorů – Petra Blažka, Petra Cajthamla, Bořivoje Čelovského, Petra Koury, Pavla Palečka, Radka Schovánka a Pavla Žáčka – s faktografickou přesností nejen odkrývají některé temné stránky v působení Státní bezpečnosti, ale také působivě vykreslují osobnost a charekter několika z těch, kteří stáli v pozadí této kdysi tak všemocné komunistické tajné policie.

Kniha se zabývá strategií Spojených států amerických směřující k osvobození zemí za železnou oponou a okolnostmi vzniku studené války. Popisuje roli Výboru pro svobodnou Evropu a exilových organizací, které západní velmoci nikdy neuznaly jako exilové vlády – jako tomu bylo během druhé světové války. Původní badatelská práce historiků Pavla Palečka, Jiřího Pernese a Martina Nekoly se stala aktuální v momentě, kdy Rusko podniklo útok na Ukrajinu a vyvolalo v Evropě největší konflikt od druhé světové války. Rusko se dnes vrátilo k imperiálnímu myšlení, které bylo vlastní Sovětskému svazu už během studené války, kdy východní blok soupeřil s demokratickým světem.

Seznamy osob, obětí nacismu, osob zpopelněných v letech 1941 až 1945 ve strašnickém krematoriu v Praze, a obětí komunismu, osob zemřelých ve výkonu trestu v první polovině padesátých let spolu s vysvětlující studií.

Edice představuje vzpomínky aktérů násilí v době stalinismu, kteří popisují fungování justice a vojenské rozvědky nikoliv z pohledu obětí totalitního režimu, ale vysvětlují ho jako jeho pachatelé a spolupachatelé z různých pozic. Pořadatelem vyjímečné edice je brněnský historik Pavel Paleček, který je autorem oceňovaného dokumentu o soudci Karlu Vašovi, který mu poskytl filmový rozhovor o svých zločinech. Edice přináší mimo jiné i dokumenty spojené s působením "soudce Kata", jak přezdívali Karlu Vašovi političtí vězni. Nejvýznamnějším dosud nezveřejněným pramenem k stalinské perzekuci jsou vzpomínky prokurátora Juraje Viesky. Ten úspěšně navrhl trest smrti pro poslankyni Miladu Horákovou. Podílel se také na tvorbě a výkladu legislativy, která násilí a justiční vraždy v Československu umožnila - než jeho samotného semlela. Vzpomínky napsal během krátkého věznění v Leopoldově.