Jaromír Hořec Ordre des livres (chronologique)

Podtitul: Vzpomínky zakladatele Mladé fronty Básník a spisovatel Jaromír Hořec ve věku 17 let v květnu 1945 spolu s několika stejně starými chlapci přepadli s pistolemi v ruce podnik, kde se tiskl německý deník Der Neue Tag. Tak alespoň praví legenda. Rozhodně však tito mladí a odvážní muži přinutili pracovníky tiskárny opustit prostory v Panské ulici, a od té doby se stali vládci rostoucího mediálního impéria jménem Mladá fronta – Jaromír Hořec jako její první šéfredaktor. Jeho autentické vzpomínky máme nyní možnost si přečíst. Autor se však jejich vydání nedožil, zemřel v listopadu 2009. Kniha vychází k 65. výročí založení Mladé fronty.

Jaromír Hořec se přihlásil do českého básnictví po dlouhém nedobrovolném umlčení kromě jiného "poezií faktu". Svou novou sbírkou Na lavici svědků vstupuje opět do této řady. Znovu tu spojuje prozaické a básnické útržky, fakta, svědectví, úryvky z projevů, novinové záznamy, citáty a další dobové dokumenty s jejich protiváhou - básnickou metaforou. Výsledem jsou záznamy z "lavice svědků". Jejich výpovědi mají autentickou přesvědčivost a vypovídající naléhavost. Jsou to prozaickobásnické útvary, které podávají i obraz společnosti čtyřicátých let, ještě válečných. Pojmenovávají někdejší protektorátní porobu po roce 1939. Netušilo se tenkrát, co všechno - šťastné i tragické - čeká v další existenci naši zemi. I o tom podává vzrušenou a autentickou výpověď Hořcova nová "svědecká" knížka Na lavici svědků.

Úvodní krásná slova obstaral Karel Čapek. Uspořádal Jaromír Hořec. Vydáno ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím.

Ani v nejnovější tvorbě neslevuje z pronikavosti pozorování světa a z kritičnosti soudů o soudobé realitě Noclehy pod mostem ilustrace Jan Kristofori

Genezi české knižní kultury zmapoval autor v monografii Počátky české knihy, v níž se rovněž zamýšlí nad obecnějšími otázkami vztahu knihy a české společnosti.

Monografie mapuje a hodnotí výtvarné aktivity nestora bankovní, známkové a portrétní rytiny, českého rytce a grafika Jindřicha Schmidta.

Autor, nositel ceny E. E. Kische, v minulém režimu v kategorii "nepřátelská osoba", podal svědectví o době, kdy náš národ prožíval chmurné roky po sovětské okupaci v roce 1968. Hořcovy básně, dnešnímu čtenáři srozumitelné a blízké překračují pouhou dokumentaci doby, jsou humanistickým odkazem a dotýkají se základních existenciálních otázek smyslu života.

Sbírka básní je pozoruhodná nejen svým obsahem (verše z let 1945–1989) a svými osudy (původně vyšla samizdatově v edici Česká expedice), ale především svou koncepcí. Autor zvolil poněkud nezvyklý přístup: ke každé „starší“ básni přiřadil s odstupem mnohdy desetiletí „novodobý“ protějšek, jenž je velice často protimluvem nebo přinejmenším ironickým zrcadlem nastaveným tomu kterému textu. Přestože Jaromír Hořec je rozený lyrik, osloví jeho sbírka také svým společenským akcentem; zahrnuje totiž zkušenost protektorátu a čtyřiceti let komunistické nadvlády.

Výrazná halasovská inspirace Hořcovy rané lyriky je patrná také ve válečných sbírkách Úpadek hvězd a Vnitrozemí. Tyto sbírky vznikaly v letech 1944–1945, kdy se Jaromír Hořec účastnil aktivit skupiny Pětník (Ivan Andernik, František Listopad, Jan Grossman, René Zachovalová, posléze také Jaroslav Morák, Oldřich Kryštofek, Ladislav Fikar), která se po roce 1945 stala základem skupiny Mladé fronty.

Sbírka autentické poezie Jaromíra Hořce Testamenty, svědectví o nelidskosti v tomto století, je svým způsobem unikátní. Obsazuje mj. úryvky z dokumentů, protokolů, korespondence, projevů, zpráv, deníků a posledních vzkazů před popravou. Autor, jak sám říká, je nebeletrizoval. Různě však upravoval, aby se tím vyluhovala podstata sdělení.

Edice pamětí, vzpomínek a dokumentů k osobnosti prezidenta T.G. Masaryka. Soubor se skládá ze tří částí, redigoval Jaromír Hořec: Ivan Herben: Malé historky o velkém muži Vladimír Thiele: Šťastné dny s Aristotelem Karel Čapek: Drobnosti o velkém prezidentovi

Veselé i napínavé příhody čtyř pražských psíků najdou své čtenáře mezi dětmi do 10 let. Pes Don se střídá s autorem ve vyprávění o životě na Starém Městě (samozřejmě z psí perspektivy), o toulkách pražským podzemím, o pátrání po zloději jezevčíka Raráška i o dobrodružné cestě za starým domovem. Je to příjemná, kultivovaná knížka, která zaujme malé čtenáře nejen svými protagonisty, ale i některými situacemi.... celý text

Výbor z pamětí významného představitele masarykovského realismu. Český žurnalista přibližuje události a osobnosti, které hýbaly společenským děním na konci minulého století. Závěrečnou část tvoří deníkové záznamy o zákazu časopisu Čas v roce 1915.

Pamětníci vzpomínají na první roky činnosti nakladatelství a deníku Mladá fronta.

Verše napsané na sklonku druhé světové války jsou výpovědí o osudech generace, která prožila toto kruté období, současně však velmi živě oslovují i náš dnešek. Především se to projevuje v básních hájících svobodu a lidskou důstojnost.

Téměř půlstoletí uplynulo od doby, kdy se naposledy mohla psát pravda o této zapomenuté zemi, patřící od roku 1939 Maďarsku a po roce 1945 stalinské říši. Československo bylo jediným státem vítězné protihitlerovské koalice, který ztratil po válce část svého území - Podkarpatskou Rus.

Básnický soubor, 3 části, verše vznikaly většinou v Ruzyni, v cele vyšetřovací vazby v r. 1981, il. J. Hlaváčková, 114 s.

Temperamentní dopisy Františka Halase staršího a ukázky z jeho spisů.

Almanach zakázané české poezie Vybral, uspoř., slovníkem autorů doplnil a doslovem opatřil Jaromír Hořec. 3. vyd., spolu se slovníkem 1. v.

Verše věnované památce Václava Hollara a doplněné jeho grafickými listy. Sedmnácté století je zpřítomňováno obrazy vydrancované země, nevýslovná krutosti a tesknoty, která obchází srdce, zatímco zimní král ujíždí do exilu.

Sbírka o smyslu života a díla sv. Anežky. Též podává vzrušující obraz českého usilování o pravdu a svobodu.

Půlstoletí českého jazzu a moderní hudby v obrazech a světdectvísoucasníků Dil (1939-1961)

Kniha zachycuje ve fotografiích, vtipech a kolážích revoluční atmosféru roku 1989.

Sbírka o smyslu života a díla sv. Anežky. Též podává vzrušující obraz českého usilování o pravdu a svobodu.

Tato knížka je určena začátečníkům. Především je má zbavit přílišného respektu z této hry a přesvědčit je, že šachy nejsou jen pro lidi nadprůměrné inteligence. Hrát šachy se může naučit každý. Autor uvádí začátečníka systematicky do tajů šachové hry a zprostředkovává mu možnost proniknout hlouběji do mnohotvárného světa šachů. Jakmile se hráč naučí šachově myslet, nepotřebuje někdy ani soupeře, ale postačí mu šachová kniha nebo časopis.

Písňové texty jazzových skladeb a textů básníka - milovníka jazzu, který byl na dlouhá léta umlčen. Doslov: Josef Škvorecký Ediční poznámka: Jaromír Hořec Autor pěti blues: Jan Hammer.

Dvacet pět příběhů sportovní kariéry nejpopulárnějších a nejznámějších československých sportovců všech dob, od Frištenského až po Čáslavskou. Knihu napsali známí spisovatelé a novináři, kteří poznali sportovní život i jeho zákulisí. Poutavým způsobem popisují těžce vydřená vítězství, okamžiky štěstí i osobní tragédie sportovců.

Říkanky o nedělním prázdninovém výletu vlakem, provázené barevnými ilustracemi; zachycují ranní nálady u řeky, koupání, hry a dovádění dětí, pozorování přírody i pamětihodností a neradostné loučení s přírodou večer. Říkanky doplňují dvě písničky (text provázený notami): oranním vláčku, který veze děti na výlet (Nedělní vláček) a o vláčku, který jde spát (Ospalý vláček).

Otřesné svědectví nelidských zločinů fašismu proti dětem a mládeži ze druhé světové války.

V románu Bratři Lautensackové Feuchtwanger na pozadí fiktivního příběhu o bratrech Lautensackových, Oskara - oficiálního proroka strany, a Hannsjörga - vedoucího cenzorského úřadu, mapuje skutečné události z přelomu let 1932 a 1933, kdy je Hitler v autorově interpretaci znázorněn jako loutkav zájmech privilegovaných německých kruhů. Ostatně kam se jak sám Hitler tak prorok Oskar Lautensack sami snaží dostat. Avšak poté, co se jim dostává pouhého otevřeného výsměchu jakožto špinavým nástrojům moci v rukou mocnějších v pozadí, je nabubřelý Oskar Lautensack, který se pokládá za nejlepšího Hitlerova přítele, obětován svým vlastním bratrem jako již nepohodlný pěšák.

Přepracované a novými dokumenty doplněné další vydání knihy, jejíž první verse vyšla v roce 1955 na Slovensku. Publikace soustřeďuje v přístupné a živé formě řadu dokumentů a osvětluje pozadí cest, které vedly k mnichovské zradě. Poslední kapitoly knihy zabírají údobí začátku roku 1938, kdy dokončovali zrádci uvnitř republiky i za hranicemi své protilidové, protinárodní a protisovětské akce.

Dvé vědecké studie: Jiří Muška : Účast československé armády v Rusku na imperialistické válce a protisovětské intervenci v letech 1914-1920 Jaromír Hořec : Politika světových imperialistů a česká buržoasie v protisovětské intervenci