Maria Szadkowska Livres

Karel Lhota (1894–1947), spoluautor pražské Müllerovy a Winternitzovy vily, spolupracovník Adolfa Loose, ale také samostatný architekt, pedagog a scénograf, patřil k pozoruhodně plodným teoretikům architektury a umění. Lhotovou rozsáhlou publikační činností se prolínají tři základní témata – scénografie, bytová kultura, architektura a umění. Teoretickou protiváhu k Lhotovým návrhům bytových interiérů tvoří série článků zaměřené na problematiku moderní bytové kultury. Texty věnované architektuře přinášejí vedle komentářů k soudobé architektuře zajímavé postřehy k dobovému dění v československé architektonické obci. Edice textů, opatřená úvodní studií z pera Marie Szadkowské, výběrovými seznamy projektů a teoretických prací K. Lhoty, bibliografickým přehledem, rejstříky.

Alternativní názvy: The Müller Villa: details / Das Haus Müller: details / La Villa Müller: détails. Müllerova vila je památníkem moderního bydlení, v němž se realizuje celoživotní úsilí architekta Adolfa Loose zaměřené na hledání dokonalosti a účelovosti obytné architektury. V kontextu historie architektury je toto velkolepé Loosovodílo ceněno především pro výjimečnost a neopakovatelnost prostorové skladby interiéru, která je svébytnou hrou vztahu a propojení jednotlivých místností. Zvláštní důraz je zde kladen na precizní zpracování detailu. Předměty, jež jsou součástí architektury nebo vybavení interiérů, musí kromě dokonalosti tvaru a detailu splňovat přísná kritéria účelovosti: „…stupeň užitkové hodnoty spojený harmonicky s ostatními částmi nazýváme čistou krásou“ (Adolf Loos). Fotografie 27 celků a 354 detailů v této knize uvedených vedou k pochopení, jak významně k této krásy přispívají. Publikace v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce.

V prosinci 2010 proběhl dvojí křest publikace „Brněnské stopy Adolfa Loose“ u příležitosti 140. výročí narození architekta Adolfa Loose, významného brněnského rodáka. Hlavními autory jsou Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna, spoluautory pak historička Miroslava Menšíková, kurátorka Müllerovy vily Maria Szadkowska a rakouští historici umění Markus Kristan a Iris Meder. První křest se konal 10. prosince v pražské Müllerově vile, druhý 13. prosince v brněnském HaDivadle. Vydání knihy završilo dlouholetý projekt Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose, který byl v roce 2010 doplněn výstavou a publikací. Badatelské aktivity věnované Adolfu Loosovi pokračují i ve vile Tugendhat, kde se objevují paralely mezi Loosem a Ludwigem Miesem van der Rohe. I když se osobně nikdy nesetkali, oba architekti, synové kameníků, měli vyhraněný vztah k materiálům. Loos byl ovlivněn Amerikou konce 19. století, zatímco Mies se stal legendou v Americe na sklonku 30. let. Loosova nejvýznamnější díla vznikla v Paříži, Vídni a Praze, zatímco Miesova brněnská vila Tugendhat byla realizována na pozvání výjimečných stavebníků. Obě vily, Müllerova a Tugendhat, byly dokončeny téměř současně a přitahují milovníky moderní architektury z celého světa.

Kniha přináší první komplexní prezentaci Loosových aktivit v českých zemích v letech 1900 až 1933 včetně nejnovějších poznatků, které jsou výsledkem mnohaletého bádání. Představuje dosud nepublikované archivní dokumenty, snímky Loosových staveb i unikátní fotografie interiérů. Autorkám se podařilo shromáždit informace o všech realizovaných i nerealizovaných dílech, a to včetně návrhů, na nichž se Loos podílel pouhými konzultacemi. Publikace obsahuje také projekty, které se v důsledku rozhodnutí investorů uskutečnily pod vedením jiných stavitelů či architektů, včetně těch, u nichž Loosovo autorství nebylo potvrzeno. Text je tištěn souběžně česky a anglicky. Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy v Muzeu hlavního města Prahy (1. října 2008 - 5. dubna 2009).

Tato publikace blíže přibližuje osobnost textilní umělkyně Boženy Rothmayerové Hornekové. Text věnující se životu a dílu této výtvarnice je doplněn o bohatou obrazovou dokumentaci. Autorka se zaměřuje rovněž na silnou vazbu mladé umělkyně a Alice Masarykové. Zároveň jde o doprovodnou publikaci k výstavě konané v letech 2018-2019 ve výstavním prostoru Studijního a dokumentačního centra památek moderní architektury Muzea hl. m. Prahy.