Eduard Štorch Livres

Vyprávění o tom, jak se sedlák může stát českým knížetem

Edice Z letopisů Eduarda Štorcha uvádí nejlepší díla slavného autora v novém ilustrovaném vydání! V Osadě Havranů a v novele U veliké řeky Eduard Štorch volně navazuje na svou vizi pravěkého světa, tak jak ji započal v románu Lovci mamutů. Ač se jedná o tituly méně známé, svou čtivostí a kvalitou přesvědčí každého čtenáře. Štorch nás tentokrát uvádí do mladší doby kamenné, dob prvních osadníků a zemědělců v českých zemích. V sérii dobrodružných příběhů přibližuje způsob života našich předků – nepřetržitý boj o přežití, odolávání neustálému nebezpečí a v neposlední řadě též snahu o harmonické soužití s přírodou.

Román Meč proti meči, napsal Eduard Štorch v roce 1940, tedy na začátku druhé světové války. Jeho vydání nejenže nebylo německými úřady povoleno, ale román byl dokonce i zabaven. Příběh z dob zakládání českého státu a pádu Polabských Slovanů, zachycuje zápas slovanských kmenů o státní svéprávnost s německým císařem Otou a jeho krutým pomocníkem markýzem Gerem, je totiž plný jinotajných narážek a nejednoznačných epizod.

Vyprávění o životě lidí doby neolitické v podání určeném především školním dětem jako doprovodná četba k výkladu (se souhrnem základních informací o době kamenné v dodatku). Tato odborná publikace byla později rozšířena a vydána jako román U Veliké řeky.

Dobrodružný příběh z doby bronzové o životě rodu Kotojedů, Čechů a popelnicového lidu. Vhodné pro starší děti. Rod Čechů sedí kolem ohně a dobírá si vzdálený rod Kotojedů. Z klidu je vytrhne matka se dvěma dětmi, ve kterých praotec Čech poznává svá vnoučata. Je neuvěřitelné, že dokázali v zimě putovat takovou dálku. Rod je totiž před svou poutí opustil z důvodu nemoci. Příběh vypráví i o rodech popelnicového lidu, kteří spalovali své mrtvé na hranicích dříví a pak popel sebrali a pochovali v hliněných nádobách.... celý text

Divous, Kňučák, Dráp, Veveřice. Zvláštní jména? To proto, že jsme se ocitli v mladší době kamenné, v příběhu z pravěku, který nám vypráví o statečném a čestném Havranpírkovi a o jeho odvážných činech, o tom, jak obtížné bylo obstát v kruté zimě, jak se zacházelo se zrádci a jak bojovaly jednotlivé rody s přírodou i mezi sebou, co je žluté kouzlo i jak se z Havranpírka stal muž Bystrý havran.

Všechny příběhy z doby pravěku se odehrávají kolem Veliké řeky Vltavy. Žijí tu vedle sebe v přátelství, nebo spolu soupeří rody Medvědů, Bobrů, Sokolů, Vlků, Volavek a dalších. Udiví nás krutost nejen přírody, ale také zvyků a obyčejů našich dávných předků. 7. upravené vydání (v SNDK 3.)

„Můj otec mě zaslíbil tomu, kdo zabije zlého medvěda, a ty, Bobře, nezapomeň, že já dobře vím, kdože medvědu zasadil smrtelnou ránu. Tys to nebyl – tys jen medvěda dorazil, když těžce raněný spadl ze skály, nemluv tedy o hrdinském skutku. Čí to byl oštěp, který trčel hluboko zabodnutý v medvědově pleci? Tvůj oštěp, Bobře, to nebyl! Ten medvěd nebyl tvůj, ani já tedy nebudu tvá!“... celý text

Eduard Štorch, vypravěč, archeolog a učitel, seznamuje ve svých knihách poutavou formou s nejstarším obdobím naší historie. Stejně tak je tomu i v příběhu, který nás zavede na přelom letopočtů, do doby, kdy na našem území sídlil kmen Markomanů a jejich vůdce král Marobud čelí Římanům, kteří se pokoušejí zotročit celou germánskou říši.

Archeologické nálezy z mladší doby kamenné na Pustém vrchu nad vesnicí Lobčí v jižním Podbezdězí inspirovaly autora k tomu, aby sem umístil dějiště povídky pro mládež z neolitického pravěku. Minehava je mladá dívka,která tu najdeochranu kmene Sokolů před svým násilnickým únoscem a soukmenovcem Silným Bobrem z kmene Medvědů. Zrádný Silný Bobr přivodí roztržku mezi cizími kupci a Sokoly a přivede sourodáky kupců přes hranice na loupežnou výpravu proti Sokolům.Přispěním statečného Sokolího Oka, který od sídlišť Medvědů u dnešní Prahy šel po stopách milované Šťastné Chvíle (jak se Minehava dříve jmenovala), zvítězí kmen Sokolů a Sokolí Oko se stane náčelníkem. Přiměje pak kmen,aby dal přednost životu rolnickému před loveckým a nahradí dožívající řád matriarchální rodovým zřízením patriarchálním.