Univerzální vliv Leibnizova myšlení na další dějiny filosofie může vést k zanedbání otázky po způsobu jeho šíření a přejímání. Existuje něco jako leibnizianismus? Lze tu klást nějakou kontinuitu, která by umožňovala uchopit i vlastní divergence? Stati jsou věnovány napětí mezi pojmem přírody a možnostmi analýzy nekonečna, uchopení času a perspektivy mezi Leibnizem, Kantem a Heideggerem, deskriptivní metafyzice a rozporu mezi Leibnizem historickým a Leibnizem „ideálním“. Autory jsou odborníci z Kanady, Francie a střední Evropy.
Kniha vznikla u příležitosti výročí 400 let od prvního vydání Chvály bláznivosti Erasma Rotterdamského. V jednotlivých kapitolách se pokouší zachytit různé aspekty myšlení a tvorby tohoto významného humanisty: od klasické filologie, přes filosofii a teologii až k politice. Probírán je také vztah Erasma či jeho díla k jeho současníkům i následovníkům (Rabelais, Johannes Reuchlin, Sebastian Franck, Agrippa, Marco Marulič, Hadrián IV.) a zvláštní pozornost je věnována i recepci Erasmova díla především v českých zemích. Do publikace přispěli odborníci z Česka (v čele s naším největším znalcem Erasmova díla Michalem Svatošem), dále z Nizozemí, Belgie, Chorvatska a Francie. K jubileu Chvály bláznivosti připravil pro tuto knihu zvláštní příspěvek také nestor erasmovských bádání Jean-Claude Margolin.
O LHospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de lHospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar – a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a vyznačuje milník v dějinách matematiky. Je prvním uceleným pojednáním diferenciálního počtu, jež novou metodu z výšin dostupných jen hrstce vyvolených snáší do rukou široké učené veřejnosti, a to se všemi důsledky, které prosazení počtu nekonečna mělo pro matematické zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Kniha Markýz de lHospital a Analýza nekonečně malých je věnována filosofickým, společenským a obecně duchovním okolnostem vzniku díla, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jeho tvůrců, Guillauma de lHospitala a Johanna Bernoulliho. Spolu s úvodní studií pojednávající o osobnosti markýze de lHospitala a prvních dějinách infinitesimálního počtu ji tvoří rovněž překlad Analýzy nekonečně malých opatřený zevrubným komentářem historicko-kritické povahy. Autor působí v Centru pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Zabývá se raně novověkou filosofií a vědou se zvláštním zřetelem k dějinám pojmu kontinua na pozadí ideje přírody.
