Miroslav Tejchman Livres

Dějiny Srbska jsou rozsáhlým syntetickým dílem, které zpracovalo šest historiků zastupujících všechny generace českých balkanistů. Část z nich se podílela na úspěšném titulu Dějiny jihoslovanských zemí. Kniha nepojednává o dějinách Srbska tradičním způsobem, tedy v rámci výkladu historie národů bývalé Jugoslávie, ale samostatně analyzuje vývoj srbského státu od jeho vzniku až do současné doby. Představuje tak nejen v naší, ale i evropské historiografii průkopnický počin. V rámci soustavného přehledu dějin Srbska autoři akcentovali především historii srbského středověkého státu, vznik a vývoj moderního Srbska v 19. století, situaci v Srbsku v době královské Jugoslávie a za druhé světové války; podrobně analyzovali historii Srbska v posledních necelých patnácti letech, které uplynuly od rozpadu Titovy Jugoslávie. Výklad obohacují kapitoly o kulturním vývoji Srbska, o česko-srbských vztazích a početné, v českém prostředí málo známé obrazové přílohy.

Vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně.

Podtitul: Život a smrt jednoho diktátora Znalec soudobých rumunských dějin předkládá životopis rozporuplného politika, komunistického aparátníka a s postupem doby stále více diktátora Nicolae Ceauşesca, jehož stín visí nad rumunskou politikou dodnes. Ceauşeskovo mládí, vstup do komunistické strany a činnost na sklonku války, postup v hodnostech k nejvyšší funkci, krátký pobyt na výsluní evropské politiky v 60. letech, megalomanské projekty a stupňování represí v pozdních letech režimu, dramatický konec diktátora, to jsou hlavní mezníky tohoto klasicky pojatého životopisu.

Jihoslovanský region zůstal po celé své dějiny rušnou křižovatkou, v níž se střetly i srůstaly klíčové hodnoty evropské civilizace -- katolicismus a ortodoxie, křesťanství a islám i provokující vztah mezi náboženskou, národní a státní příslušností jihoslovanů. Dějiny států, které již neexistují, a dějiny národů, které své státy teprve tvoří.

V jednotlivých navazujících statích je nejprve vylíčen zrod a vývoj sovětského impéria a poté se autoři věnují politickému vývoji jednotlivých zemí sovětského bloku - včetně bývalého Československa či NDR - resp. výkladu věnovanému širším regionům střední, východní a jihovýchodní Evropy, a to až po rozpad bloku a zánik SSSR. Z věcného hlediska kniha zahrnuje základní informace především z oblasti politických a hospodářských dějin a mezinárodních vztahů, které doplňují výběrové údaje z oblasti sociální a kulturní.

Historie dobrovolnických zahraničních jednotek v řadách wehrmachtu nebo SS. Autor se úvodu snaží vyčíslit celkový počet zahraničních vojáků v německých službách. To je poměrně obtížný úkol, protože většina německých vojenských dokumentů k této tematice byla za války zničena a také např. počty hiwis na východní frontě nebyly nikde evidovány a dají se pouze odhadovat. V literatuře k tomuto tématu se počty také různí. Autor dochází k číslu asi 3 miliony dobrovolníků v řadách wehrmachtu a luftwaffe. Z toho asi dvě třetiny tvořili východní dobrovolníci (tedy většinou občané SSSR). Jenom počet Rusů (čili bez Ukrajinců apod.) se odhaduje na 800 tisíc až 1 milion.

Základní informace pro moderní dějiny Jugoslávie přináší nespočetné práce západních, zejména amerických, německých a anglických historiků z posledních zhruba čtyřiceti let. Zejména o tzv. roztržce a experimentech se samosprávným systémem bylo napsáno nepřehledné množství lepších i horších prací. Mnoho cenného materiálu přinesly i početné práce, vydané v posledních desetiletích v samotné Jugoslávii, kde podmínky pro práci historiků byly přece jen daleko lepší než třeba v zemích "reálného socialismu". Předkládaná práce těží materiálově z vydané a dostupné literatury a ve své první části i z archivních materiálů. Snaží se o maximální objektivitu a hlavně o "nadstraničnost" v současném jihoslovanském sporu. Nechce být ani prosrbská, ani prochorvatská, ani proslovinská, ale jen a jen objektivní.... celý text

Kniha je věnována vývoji jednotlivých balkánských zemí i celému regionu jihovýchodní Evropy v letech druhé světové války. Dosud vydaná větší díla k dané problematice se zabývají spíše politikou velmocí, především Německa a Velké Británie, v tomto regionu či ve vztahu k němu, další četné práce se pak soustřeďují na vývoj v jednotlivých zemích v průběhu války. Práce Miroslava Tejchmana je první syntézou, která shrnuje současný stav vědomostí o kolaboraci a rezistenci a fenoménu občanské války v jihovýchodní části kontinentu, a tak usnadňuje pochopit nástup komunistické moci ve čtyřech balkánských zemích a jejich následnou sovětizaci. Komplexní obraz politických zemí v historicky poměrně krátkém, avšak co do následků významném období vychází z dosavadní literatury a ze snahy představit všechny existující výklady jak obecných, tak i národních dějin. V nesčetných případech existence naprosto se rozcházejících hodnocení, jak uvnitř jednotlivých národních historiografií, tak vzájemně mezi nimi, se autor snažil stát mimo tyto spory či protiklady a nabídnout nezaujatý obraz složité politické scény Balkánu

Kniha přehledně a poutavě seznamuje čtenáře se složitou a stále živou problematikou jihovýchodní Evropy. Vnitřní členění do pěti částí postihuje složitý vývoj balkánských zemí v průběhu první světové války, meziválečném období, za druhé světové války, v letech studené války a ve složitých devadesátých letech. V jednotlivých částech se autor věnuje jak obecným problémům regionu (včetně souvislostí s evropským, případně celosvětovým vývojem), tak dějinám (především politickým a ekonomickým) jednotlivých zemí. Úvod a závěr knihy jsou stručnou rekapitulací situace na Balkáně na začátku minulého století a na začátku století současného. Práce je určena studentům humanitních oborů, především moderních dějin a přidružených disciplín, a každému, kdo se zajímá o historii i současnost této neklidné oblasti.