Eva Michorová Livres

Tři nerozlučné kamarádky z gymnázia, Vilemína, Dita a Sylvie, prožívají typická trápení sedmnáctiletých. Je počátek osmdesátých let, všechny bydlí v jedné kladenské ulici a spíš než budovatelské promluvy, pompézní oslavy Prvního máje a stesky po zesnulých generálních tajemnících je zajímají chlapi, móda a potajmu vykouřené cigarety. Není to ale jednoduché - duch doby zasahuje kdykoli a může zhatit i velmi romantické plány, a kam nedosáhne bolševik, zasahují jejich rodiče. Všichni jsou totiž velmi podivínští a - aniž by to přiznali - jejich citové potíže se od těch dívčích příliš neliší...

Na Ditu Hamáčkovou je toho zkrátka moc. Zažívá krizi středního věku, dcera chodí s velmi pochybnými existencemi, manžel alkoholik odmítá akceptovat podanou žádost o rozvod a k tomu všemu všechny živí pochybnou prací bulvární novinářky v deníku Výstřel a je nucena se ukrývat před rozzuřenými celebritami. Reportáž z rozhádané trampské osady jí obrátí už tak velmi nestandardní život úplně naruby. Oblíbená autorka Eva Michorová dokázala ve své nové knize brilantně propojit několik rovin - pod humorným, místy až ztřeštěným příběhem (ne)obyčejné padesátnice se skrývá nekompromisní a autentická výpověď o praktikách bulvárních médií a osobách, jejichž život a popularita jsou na povrchní skandalizaci přímo založeny.

Příběh 17-leté Báry a její sokyně Ireny - obě by rády získaly nově příchozího studenta, který chce psát diplomovou práci na a o hradě Veveří, kde obě dívky spolu se svými rodiči žijí. Irenini rodiče jako kasteláni. Bářina máma jako hradní uklizečka. Její táta zoufalý alkoholik...

Autorka úspěšného románu Všechno v pořádku, slečno Karpíšková? nás tentokrát zavádí mezi obyvatele jednoho z mnoha paneláků na okraji Kladna. Mozaika příběhů svérázných postav a postaviček, které svedlo dohromady bydlení pod jednou betonovou střechou, je poutavým, humorným, někdy až tragikomickým čtením ze současnosti pro všechny čtenáře, kterým je blízká poetická všednodennost pavlačových drben, sídlištních hospůdek, praštěných tetiček i romantických zlodějíčků, jak nás s ní seznamuje s patřičným nadhledem a pochopením hlavní hrdinka, devatenáctiletá Viktorie.

Hlavní hrdince Ditě Hamáčkové opilé sudičky Hněvka, Žizňava a Kvašena v den jejího narození předpověděly, že bude absolutní budižkničemu a provdá se za výstavního alkoholika z pohraničí, za katastrofální existenci. A tak se také stalo, neb – jak známo – osudu neuniknete. Neurotická Dita slaví padesáté narozeniny, což je pro ženu už sama o sobě dost velká pohroma, mimoto se ale musí vyrovnat s nečekaným dárkem od dcery – zcela nezvladatelným loveckým psem. Ten během chvilky zdemoluje již i tak neutěšený interiér jejího venkovského stavení a obrátí jí život vzhůru nohama. Přidávají se však i další svízele: Dita si vzhledem k žalostné finanční situaci zoufale hledá práci. Nachází ji v obskurním vydavatelství plném podivínských zaměstnanců. Přičteme- li k tomu manželovu vášeň pro alkohol a motorky a fakt, že dcera se zetěm prodali byt a stěhují se i s batoletem do Ditina mrňavého baráčku, nelze se divit, že hlavní hrdinka má nervy, jak se říká, v kýblu.

Zhruba čtyřicetiletá Kristýna má problémy jak se sebou (trpí depresemi a u psychiatra je jako doma), tak se svým nesnesitelným manželem, dospívající dcerou a vysilujícím zaměstnáním. Vůbec celá její rodina a zejména blízcí příbuzní jsou nepopsatelně podivní. Hlavní hrdinka se ocitá ve slepé uličce, kterou se rozhodne řešit útěkem do minulosti. Jednoho dne vezme telefon a zavolá své první lásce jménem Honza. Vysvětlí mu, že se s ním před dvaceti lety rozešla vlastně omylem a z pouhopouhé mladické nerozvážnosti a že by se k němu nyní chtěla vrátit...

Třiatřicetiletá Karolína pracuje jako redaktorka časopisu Náš spotřebitel a do Prahy dojíždí z rozpadlého baráčku ve vesnici Lusky, místa, kde se zastavil čas a kde marně vysvětluje starousedlicím, že opravdu není moderátorkou erotického televizního pořadu, i když se jí náhodou nápadně podobá. Vtipná a svěží próza spojující osudy malé i velké Karolíny připomene každé čtenářce něco důvěrně známého - a je těžké se nad ní přestat usmívat.

Sedmnáctiletá Karolína, nejhezčí holka z městečka, žije jen s otcem v secesní vile. Nosí neobyčejně krátké sukně a po večerech píše zamilované dopisy svému učiteli - které však neodesílá. Pohledný učitel se totiž dvoří úplně jiné dámě... Natálie, Karolínina nejlepší přítelkyně bydlí zcela sama v hájovně v lese. Ale vůbec se tam nebojí. Nikdo neumí střílet jako ona. Posledním přáním jejího zesnulého otce bylo, aby nežila sama a vdala se za zemědělského synka Josefa. Obézní Josef však vtipem právě nehýří a mluví převážně jen o zemědělských plodinách. A tak obě holky řeší otázku: Koho si vzít?