Jan Ivanega Livres

Východočeské muzeum v Pardubicích připravilo publikaci, kterou představuje architektonický a urbanistický rozvoj Pardubic od druhé poloviny 19. století do roku 1945. V rámci 73 hesel autorský tým prezentuje nejvýraznější stavební počiny ve městě od celostátně významných tvůrců až po lokální architekty a stavitele. Bohatou obrazovou dokumentaci tvoří řada stavebních plánů, snímky současného stavu a především bohatý konvolut dobových fotografií ze sbírky pardubického muzea. Publikaci doplňují také mapové podklady a QR kódy odkazující k umístění objektů v městské struktuře. Kniha je určena pro pardubické patrioty, zájemce o moderní architekturu či urbanismus a především turisty, kteří budou moci lépe poznat barvitou historii Pardubic.

Kniha sleduje proměnu panství kolem hradu Rožmberk nad Vltavou provedenou rodem Buquoyů kolem poloviny 19. století – krajinné úpravy, přestavbu a výzdobu sídla i vznik tzv. hradního muzea. Text je, stejně jako u předchozí knihy Buquoyské Nové Hrady, bohatě ilustrovaný dobovými fotografiemi a jinými vyobrazeními včetně plánové dokumentace.

Kniha popisuje převážně stavební dějiny zámku Ohrada a to v následujících kapitolách: Lovecký zámek Ohrada v literatuře a pramenech, Jeho vysoce osvícená knížecí milost a pan baumistr, Díla o architektuře v knihovně Adam a Františka ze Schwarzenbergu, Ohrada mezi stavebníkem a architektem, V původní kráse, Obrazová výzdoba loveckého zámku, Lovecký zámek in context..., Další dějství: opravy a úpravy.

Kniha zpracovává jedinečně dochovanou kolekci obrazových a písemných archivních materiálů z období 1662-1788, týkajících se pořizování vnitřního vybavení kostelů na schwarzenberských (ve třech položkách ještě eggenberských) panstvích převážně v jižních (ojediněle ve středočeských a severozápadních) Čechách. V jednom případě se jedná o materiály týkající se kostela v Turrachu ležícího ve Štýrsku. Bohaté prameny dovolují detailně sledovat postupy při pořizování jednotlivých kusů i větších souborů chrámového mobiliáře, odkrývají mechanismy i hierarchii rozhodování o patronátních zakázkách a dokládají komplikovanost komunikace a podíl jednotlivých osob. Ve své úplnosti výjimečně dochovaný soubor obsahuje návrhy oltářů doprovázené rozsáhlou korespondencí mezi umělci a řemeslníky, duchovními správci farností, knížecími úředníky i vyjádření samotné vrchnosti. Návrhy jsou často dochovány v několika variantách a od různých tvůrců, s poznámkami a komentáři, s pomocí nichž je možné sledovat i jejich vývoj a postupné utváření představy o definitivní podobě díla. Množství doprovodných pramenů umožňuje nahlédnout do pečlivého výkonu vrchnostenského patronátu a jeho vnitřní komunikace. Dalšími důležitými prameny pro pochopení dobových představ o podobě chrámového prostoru jsou stavební plány, inventáře chrámového mobiliáře a zejména smlouvy uzavírané mezi vrchností (zastupovanou příslušnými úředníky) a umělci a řemeslníky.

Kniha je věnována představení vrchnostenských objektů (zámku Hluboká, loveckého zámku Ohrada a lázní v Libníči) na panství Hluboká nad Vltavou a objasnění jejich vzájemného vztahu za vlády knížete Adama Františka ze Schwarzenbergu. Hlavní pozornost je věnována analýze využívání staveb, jíž nutně předchází shrnutí stavebního vývoje objektů Zámek Hluboká nad Vltavou představuji jako sídlo vrchnosti během pravidelných pobytů, sídlo správy a centrum duchovního života panství.

Knižní podoba informačních tabulí, které jsou součástí naučné stezky okolím Nových hradů, otevřené roku 2012

Ústředním tématem knihy je osobnost hraběte Jiřího Jana Jindřicha Buquoye a jeho umělecký mecenát v Čechách v polovině 19. století, s důrazem na jeho zájmy v krajinotvorbě, architektuře, sběratelství a vlastní umělecké činnosti. Kniha zkoumá širší kontext uměleckého mecenátu a zohledňuje vliv předchozích generací. Ukazuje, že Buquoyovo nadšení pro romantismus a historismus přesahovalo běžné umělecké zájmy jeho společenské vrstvy. Jeho zásahy do krajiny na Novohradsku, koncepce rožmberského hradního muzea a dokumentace proměn jeho panství ho činí výjimečným v kulturním mecenátu své doby. Tato kolektivní monografie je výsledkem pětiletého výzkumu obrazových a písemných pramenů spojených s uměleckým a kulturním okruhem rodu Buquoyů v 18. a 19. století. Obsah odráží strukturu výzkumu a badatelské priority autorů, zahrnující témata jako romantické vize, rodová tradice, různé skupiny návštěvníků na Rožmberku, a umělci ve službách Buquoye. Tato publikace přináší komplexní pohled na Buquoyovu kulturní činnost a jeho vliv na středoevropské umění a kulturu.

Pardubický kraj na mapách od 17. do 20. století. Publikce ukazuje nejen dynamické územní členění státu v posledních sto letech, ale také jaké souvislosti tomuto vývoji předcházely. Není podstatné, zdali v této chvíli máme Pardubický kraj, či jsme v minulosti měli Chrudimský kraj, je to spíše ukázka toho, že stát se rozhodl v oblasti východních Čech vytvořit územní samosprávu, která bude rozhodovat o svých věcech na svém území. Mapy úzce souvisejí s uspořádáním státu v dané době. Pokud se v nich naučíme číst, zjistíme nejenom místopis, ale i celou řadu dalších informací potřebných pro pochopení kontextu.