Alexandr Skalický Livres

O sbírání výtvarného umění za socialismu pohledem fotografa a sběratele Alexandra Skalického, historičky umění Marcely Rusinko a kurátora sbírky Moravské galerie a autora monografie Jiřího Pátka.Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie. Představitelé této nové střední třídy neměli finanční zázemí svých předchůdců z doby mezi válkami, disponovali však vysokou mírou vzdělanosti a kritickým postojem vůči stávajícím společenským poměrům. Vytvářeli různé neformální komunity a snažili se udržet kontakt s kulturním děním za železnou oponou. Jednou z takových komunit byli sběratelé současného umění, kteří v přímém kontaktu s výtvarnými umělci sestavovali unikátní umělecké sbírky a svými aktivitami psali příběhy, které nám dnes připomínají, jak ambivalentní byl svět druhé poloviny 20. století. Toto doposud nepříliš zpracované téma v knize představují historici umění Marcela Rusinko a Jiří Pátek a výtvarný umělec a sběratel Alexandr Skalický st.

Alexandr Skalický patřil do skupiny domácích fotografů, kteří zejména v období 80. let reagovali na podněty konceptuálního umění 60. a 70. let, jenž pronikaly do bývalého Československa ze Západu. Domácí prostředí, izolované od vnějšího světa železnou oponou, chápalo vše, co přicházelo z venku, v souladu s vlastní zkušeností. Tato skutečnost spolu…

Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnějšípopis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii. Smysl monografie je odborně popularizující a měla by podněcovat hlubší zájem o fenomén těžící od počátku ze zaměření na filozofii a psychologii člověka v kontextu kultury a tvorby životního stylu a hodnotového zaměření. Introspektivní pohled na život viděný skrze kulturu, jak se zdá, neztrácí svou časovost ani dnes.

Kniha je souborem dvaceti architektonických projektů a realizací, samostatně publikovaných textů o architektuře, kreseb a fotografií autora za období posledních dvaceti let. Je členěná do deseti kapitol. 1 – Architektura je celá věnována možné koncepci současné architektury. 2 – Kontext tvoří patnáct textů komentující situaci české architektury v průběhu posledních sedmnácti let. 3 – Revize představuje zrealizované stavby. 4 – Přesah, alternativu k architektuře představuje v knize uvažování a promýšlení vizuálního umění. 5 – Rozhovor o architektuře, umění, textech a životě uskutečněný s Janem Kratochvílem pro internetový server www.archiweb.cz. 6 – Topografie města je zaměřena na přehodnocení současného architektonického myšlení o výstavbě městských zón a vysvětlení koncepce odlehčeného urbanismu. 7 – Skicář vyskládala koláž různých nerealizovaných projektů a textů k nim. 8 – Rejstříky obsahují autory projektů a vyobrazení. 9 – Profil je úplnou biografií autora. 10 – Resumé tvoří překlady nejdůležitějších textů souboru do angličtiny a němčiny.