Miroslav Bárta Ordre des livres

ÚVODNÍ SLOVO MIROSLAVA BÁRTY: "V předkládaném prvním výběru mého Civilizačního Fóra naleznete třicítku vybraných textů, které považuji tím nebo oním způsobem za důležité, stále aktuální a/nebo blízko mému vidění světa nebo srdci. Výběr začíná úvahou o tom, proč se, obzvláště dnes, vyplatí studovat civilizace, proč je to důležité a proč na tom tolik záleží právě v tomto století. Poslední příspěvek popisuje osudy prvního známého lobisty světa. A mezi nimi dalších dvacet osm textů zabývajícími se různými aspekty světa, jeho minulostí, současností nebi budoucností. Upřímně řečeno, mně osobně tyto různé časové dimenze někdy splývají. Důvody pro to najdete, snad, v jednotlivých textech."

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát snad nejznámějším panovníkem starověku… V roce 1922 se tak Tutanchamon probudil po více jak třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantazie, i jeho krátká životní pouť dodnes nepřestávají uchvacovat celý svět. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Prostřednictvím textů a fotografií navštívíte jeho hrobku a vydáte se na cestu do staroegyptského zásvětí. Prožijete nervy drásající dny a týdny během objevování hrobky a budou vám odkryta tajemství, která hrobka může i nadále skrývat. Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…

Výpravný katalog v češtině a angličtině doplňuje výstavu Sluneční králové, která probíhala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021. Výstava mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsír, prováděného egyptskými, německými a českými misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období raně dynastického až ptolemaiovského, včetně královské pohřební výbavy krále Raneferefa, soch kněze Nefera a princezny Šeretnebty, a předmětů ze sajsko-perských šachtových hrobek. Tyto vzácné objekty vyprávějí příběh starověké egyptské civilizace a jejích tvůrců, a katalog tak mapuje existenci a vývoj lokality Abúsír po téměř tři tisíce let.

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, zetabyte informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí, epidemie a mnohé jiné. Kniha, kterou držíte v rukou, nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace. I my.

Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, kvanta informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí a mnohé jiné. Kniha nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace.

An investigation into prominent officials across different periods in ancient Egypt.

Soubor studií k výstavě Sluneční králové prezentuje v nových textech předních českých a zahraničních egyptologů zevrubně lokalitu Abúsír, kterou již šest desítek let zkoumá Český (dříve Československý) egyptologický ústav FF UK. Abúsír byl součástí pyramidových pohřebišť panovníků Staré říše, a tak zejména v 5. dynastii, dynastii „slunečních králů“, představoval nejdůležitější pohřební lokalitu staroegyptského státu. Ve třech oddílech je postupně představeno znovuobjevení lokality Abúsír a její dějiny na pozadí historie starověkého Egypta. Poslední a nejrozsáhlejší část publikace se zabývá archeologií Abúsíru, spojenou s místními božstvy, osobnostmi lokality, počínaje panovníky přes členy královské rodiny, zejména významné princezny, důležité hodnostáře, až po obyčejné Egypťany, kteří měli to štěstí a byli pohřbeni v blízkosti hlavního města. Pozornost je věnována také architektuře, od pyramid, přes zdobené až po prosté cihlové hrobky. Publikace se řadí k nejrozsáhlejším textům o Abúsíru vydaným v češtině.