Milan Valach Livres

Autor zkoumá krizové jevy současné společnosti a jejich historické a kulturní kořeny. Na základě analýzy klíčových historických událostí nachází hlubinné ideové a hodnotové stereotypy, které se projevily jak v krutostech evropského kolonialismu, tak při zrodu nacistického a komunistického totalitního systému, jehož české verzi je věnována zvláštní pozornost. V knize jsou zkoumány jak příčiny jeho přijetí většinou českých intelektuálů, tak jeho podstata a příčiny pádu. V této souvislosti je vedena polemika s pojetím totalitní společnosti u H. Arendtové, stejně jako s její kritikou u F. Lyotarda. Nynější kapitalistický systém a jej provázející konzumní kultura je v knize představen jako logické pokračování vývoje komunistického systému se zachováním klíčových hodnotových stereotypů a charakteru mocenské struktury. Podrobnější zkoumání názorů současných odpůrců konzumní společnosti na příkladu její kritiky z ekologických pozic, ukazuje, že ani oni neopouštějí základní totalizující východiska evropské kultury, a jsou tedy radikální jen zdánlivě. Toto pojetí pak autorovi umožňuje, aby se v následující částí ztotožnil s těmi mysliteli (Toffler, Tofflerová, R. Dahl a další), kteří východisko ze současné krize spatřují v radikální demokratizaci stávajícího ekonomického a politického systému. Tím má na mysli především metody přímé demokracie a zaměstnanecké vlastnictví podniků.

Autor zkoumá krizové jevy v současné kapitalistické společnosti a jejich zdroje, přičemž nachází překvapivou shodu mezi evropským kolonialismem, podstatou kapitalismu a totalitními režimy. Polemizuje s H. Arendtovou a F. Lyotardem, přičemž odhaluje ideové a hodnotové stereotypy, které vyjadřují mocenskou hierarchii. K pochopení těchto jevů je nutné vyrovnat se s vlastní totalitní zkušeností, a proto se zaměřuje na českou verzi komunistického režimu. Analyzuje jeho podstatu, příčiny pádu a souvislost s následným vývojem ke kapitalismu, který je představen jako logické pokračování komunistického systému. Kriticky zkoumá názory odpůrců konzumní společnosti, zejména environmentálních myslitelů, a ukazuje, že ani oni neopouštějí totalizující východiska evropské kultury, což vede k celkové krizi a hrozbě nového fašismu. Autor navrhuje radikální demokratizaci ekonomického a politického systému i našeho myšlení jako řešení této krize. Kniha představuje zásadní příspěvek do debaty o komunistické minulosti a jejím dědictví, přičemž nabízí převratnou interpretaci, která otevírá cestu k překonání historické zátěže.

Brněnský filosof Milan Valach se ve své knize esejů zamýšlí nad kontroverzními tématy naší nedávné minulosti i přítomnosti. Svým přístupem se přitom snaží kriticky vyrovnávat s některými klišé, která se běžně objevují v naší veřejné debatě. Diskutuje např. o kolektivní vině v souvislosti s odsunem sudetských Němců, polemizuje s představou, že komunistický režim byl realizací do extrému dovedeného levicového programu a analyzuje krizi současné politiky a zastupitelského systému. Knihu je možné doporučit všem čtenářům, kteří hledají alternativní pohled na společenské problémy a českou politiku. Její předností je také pozitivní vyznění a fakt, že nesklouzává k negativistickému moralizování.

Dvě hlavní části článků jsou základem pro hospodářskou soutěž právního systému v Československu na konci 80. let a po roce 1989. První část se zabývá analýzou právního systému v posledních dvou letech před revolucí v Československu. Autor charakterizuje základní okruhy styku mezi právem a etikou. Základní myšlenkou první části článku je pasivní pozice právních subjektů a stagnaci sociální dynamiky v Československu v té době. V další části se autor zabývá změnami v československém právním systému a teorii práva. Proces právní transformaci systému přinesl nové úkoly pro právníky (teorie práva).

Autor ve své knize podává výklad teoretických kořenů Marxovy filozofie, zařazuje ji do dobového sociálního kontextu, který je současně představen jako hlavní motiv Marxova myšlení. Hlavním cílem knihy je výklad Marxovy filozofie dějin, jemuž je věnována její větší část. V závěru textu je pozornost věnována stále aktuálnímu významu Marxovy filozofie. Diskutován je rovněž vztah Marxova myšlení k bolševické revoluci v Rusku. V této části knihy autor navazuje na svá předcházející zkoumání krize moderní společnosti obsažené v monografii Svět na předělu.

Návrh na změnu ústavy a zavedení systému přímé demokracie.

Zborník referátov z medzinárodnej konferencie na tému fenoménov antisemitizmu, rasizmu a xenofóbie. Pozvanie organizátorov (SNM–Múzeum židovskej kultúry, Univerzity Konštantína Filozofa – Nitra) prijali významní domáci a svetoví odborníci. Konferencia tak umožnila výmenu názorov, poznatkov a skúseností medzi vedcami a výskumnými pracoviskami, ako aj zmapovanie aktuálnej situácie pre elimináciu uvedených fenoménov.