Jiří Glonek Livres

Po úvodu obsahující genezi sídel a historický vývoj od roku 1848 a zejména pak po roce 1918 a po válce je pak popis hednotlivých obcí v abecedním pořádku. Tento popis sestává mimo českého a německého názvu z nadmořské výšky a otisku obecního razítka či pečetě a tabulkového přehledu vývoje počtu domů, obyvatel celke a Němců a Čechů v letech 1794 (jen domy a obyvatelstvo celkem), 1880, 1900 a 1930. U obcí, které přežily (nebo byly obnoveny )pak ještě v některých následujících letech. Následuje slovní popis dějin obce a obrazová příloha, kde je jednak starší letecký pohled, který pomáhá v pochopení popisu a pak historické popř. novodobé fotografie. Jako samostatná příloha je pak přetisk vojenské mapy z roku 1938 ve formátu A3.

Když v roce 1881 nadšenci okolo Johanna Rippera (zetě Vincenze Priessnitze) a notáře Edmunda Rudolpha zakládali ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) Morav­sko-slezský sudetský horský spolek, zajisté netušili, jak jejich následná činnost a nezměrné obětavé úsilí o zpřístupnění Jeseníků širokým vrst­vám společnosti tvář těchto hor změní. Jak působení spolku a řady jedinců začne psát různé kapitoly historie turistiky v Jeseníkách, spojené nejen se stavbami turi­stických chodníků, chat, rozhleden, nebo jak se vše promítne například i do překot­ného rozvoje zimních sportů. Rok 1881 však představuje pouze jeden mezník spojený s organizo­vanou turistikou v Jeseníkách. K němu ovšem vedla dlouhá cesta, při níž musel člověk nejprve nalézt v horách a v potulování se po nich zalíbení. Věc, která nám dnes připadá zcela normální, prodělala během staletí řadu proměn a zvratů. Jak a kdy tedy došlo k proměně estetického vnímání od zatracovaných a přehlížených hor až po vysoce oceňovanou a vyhledávanou horskou krajinu? A co způsobilo, že se horské turistice začal věnovat stále větší okruh společnosti? Jak vše uvedené probíhalo v Jeseníkách a přilehlých pohořích? A podle čeho se vlastně první cestovatelé v jesenických horách pohybovali? Odpovědi naleznete na výstavě a zejména v objemné knize o 576 stanách, doprovázené bohatým obrazovým materiálem i soupisem jesenických turistických map a bedekrů do roku 1945

Vědecká knihovna v Olomouci a Veřejná vojvodská knihovna im. Emanuela Smołki v Opolí vlastní rozsáhlé historické sbírky. Lékařství je jedním z oborů, které jsou ve sbírkách knihoven bohatě zastoupeny. Sbírky uchovávají díla, která ilustrují pokroky lékařské vědy. Téma chápání a fungování lidského organismu se stalo motivem pro výstavu zaměřenou na dějiny lékařství. Impulzem k výstavě se stalo 500. výročí narození Andrey Vesalia(vlámský lékař, anatom a spisovatel). Výstava je ovšem věnovaná i dalším dílům, například práci Johana Kethama (autor nejstarší tištěné anatomické knihy z roku 1491), spisu Georga Bartische o lidském oku z roku 1583 a řadě dalších.