Obrazovo-textová publikácia o Pluku útočnej vozby kvalitne mapujúca vývoj jedinej tankovej jednotky slovenskej armády v zlomovom roku 1944.
Zachytáva personálne zloženie, techniku, výzbroj, výcvik a činnosť Pluku útočnej vozby, do ktorej okrem tankov spadalo aj protitankové delostrelectvo či pancierové vlaky. Opisuje jeho sformovanie, situáciu v roku 1944 a nasadenie vrámci povstaleckých bojov až po faktický zánik jednotky.
Publikácia je vytlačená vo formáte A4 na kriedovom papieri a obsahuje vyše 200 unikátnych dobových fotografií.
Predkladané mesačné situačné hlásenia nie sú priamym výsledkom práce okresných náčelníkov, ale skrátenou verziou, ktorú pripravila Ústredňa štátnej bezpečnosti. Okresní náčelníci vypracovávali hlásenia o určených spoločenských javoch a subjektoch, ktoré mohli mať vplyv na štátnobezpečnostný vývoj.
Zborník Slovensko medzi 14. marcom 1939 a salzburskými rokovaniami pripravilo vydavateľstvo Universum spolu s Filozofickou fakultou PU. Obsahuje 32 obsiahlych štúdií ku krátkemu, ale zložitému obdobiu v existencii vojnovej Slovenskej republiky.
Publikácia obsahuje 18 príspevkov slovenských, českých, poľských a francúzskych historikov mapujúcich udalosti súvisiace s vývojom na Slovensku, resp. Československu v zlomovom roku 1938, poznamenanom najmä bojom veľmocí o novú tvárnosť československých hraníc, ústiacu do neslávne známej Mníchovskej dohody. Kniha si všíma nielen vnútro- a zahranično-politické, vojenské a spravodajsko-bezpečnostné aspektu tohto významného historického „osmičkového“ roku, ale tiež prejavy zmien v hospodárskej, kultúrnej či dokonca v telovýchovnej oblasti na Slovensku, ale tiež v širšom kontexte strednej Európy
Na konci 30. let 20. století došlo v Evropě k zásadním politickým a společenským změnám, které se dotkly i střední Evropy. Nacistická politika a vnitřní problémy vedly k zániku Československé republiky a 14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský stát. S ním se formovala slovenská armáda, která se od svého vzniku zapojila do bojových akcí, včetně konfliktu s maďarskou armádou a později jako spojenec Německa v Polsku v roce 1939. V roce 1941 se Slovensko zapojilo do bojů na východní frontě a čelilo i USA a Velké Británii. V roce 1944, kdy se fronta přiblížila k Slovensku, vznikla polní armáda s cílem bránit Karpaty. Slovenská armáda se podílela na ilegálních plánech přechodu na stranu Spojenců a vzniklo ilegální Vojenské ústředí, které připravilo ozbrojené povstání. 29. srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, avšak rychlý německý zásah narušil plány. Po dvou mobilizacích dosáhla armáda síly 60 tisíc vojáků a 12 tisíc partyzánů, kteří vzdorovali Němcům do 28. října 1944. Zbytky slovenské branné moci, většinou neozbrojené, už neměly vážnější úlohu a fakticky zanikly v květnu 1945, kdy se integrovaly do československé armády. Autor, historik z Múzea Slovenského národného povstania, dokumentuje výzbroj slovenské armády v letech 1939-1945.
Politika - armáda - spoločnosť.
Múzeum Slovenského národného povstania v spolupráci s Vojenským historickým ústavom a Historickým ústavom Slovenskej akdémie vied pripravilo v roku 2012 ďalšiu konferenciu z cyklu Slovensko: Politika-Armáda-Spoločnosť, tentoraz venovanú roku 1942. Výsledkom práce účastníkov konferencie je monografické spracovanie roku 1942 vo vzťahu k Slovensku. Obsahuje nové poznatky o politických vzťahoch Slovenska a nacistického Nemecka, vstup do vojnového konfliktu, problematike služby slovenských Nemcov vo Waffen-SS, židovskej otázke, hospodárstve, armáde a spoločnosti.
