Dějiny postkomunistické Evropy se stávají stále více předmětem historického bádání, které kombinuje archivní výzkum s poznatky z dalších společenských věd. Dosavadní analýzy postkomunistické ekonomické reformy ve střední a východní Evropě se zaměřovaly především na ekonomické aspekty, hodnotící jednotlivé kroky reformy. Oproti tomu tato monografie zkoumá politické pozadí reformy vlastnických vztahů v Československu a související změny v legislativě, které jsou výsledkem politických vyjednávání mezi různými aktéry, včetně politických stran, zájmových svazů a vlád. Monografie se opírá o rozsáhlý archivní výzkum a rozhovory s pamětníky a zaměřuje se na šest klíčových otázek týkajících se reformy vlastnictví. Zkoumá vznik myšlenky reformy socialistického vlastnictví, roli podniků a jejich samosprávných orgánů, vznik privatizačních institucí a alternativní návrhy, přijetí myšlenky privatizace veřejností a politickými aktéry, vzory ekonomického chování, které měly být osvojeny, a vliv sporů o kompetence federálních a republikových institucí. Kniha pokrývá období od začátku sametové revoluce do konce jara 1992, identifikujíc hlavní proudy politického myšlení, které formovaly podobu reformy.
