Jiří Lach Livres

Studie zkoumá první českou syntézu světových dějin - Šustovy "Dějiny lidstva od pravěku k dnešku".

Monografie věnovaná životu a dílu českého historika a archiváře (1885-1971). Josef Borovička byl po vzniku samostatné republiky spolutvůrcem (spolu s Kamilem Kroftou) československé archivní sítě. Ve 30. letech byl profesorem obecných dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě, roku 1939 byl jmenován profesorem politických dějin na Masarykově univerzitě v Brně. Po osvobození Borovička v letech 1945-1947 vedl archiv ministerstva vnitra, ale po komunistickém převratu roku 1948 byl perzekvován a několik let z politických důvodů vězněn. Autor při svém sledování osudů a především odborné práce Josefa Borovičky podává také výstižný obraz tragických peripetií vývoje v Československu 20. století.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946). Ve svých pamětech, psaných s časovým odstupem v letech 1974–1980, líčí činnost nakladatelství ve dvacátých a třicátých letech, kdy produkce reflektovala aktuální politické otázky, složité období protektorátu a nakonec beznadějný zápas o zachování demokratické podoby nakladatelského oboru v poválečných letech, který vyústil – stejně jako u dalších významných nakladatelských domů – v likvidaci roku 1949. Autor zasadil své vyprávění do širšího kontextu dobových událostí a vytvořil tak poutavý obraz vývoje české společnosti.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946). Ve svých pamětech, psaných s časovým odstupem v letech 1974–1980, líčí činnost nakladatelství ve dvacátých a třicátých letech, kdy produkce reflektovala aktuální politické otázky, složité období protektorátu a nakonec beznadějný zápas o zachování demokratické podoby nakladatelského oboru v poválečných letech, který vyústil – stejně jako u dalších významných nakladatelských domů – v likvidaci roku 1949. Autor zasadil své vyprávění do širšího kontextu dobových událostí a vytvořil tak poutavý obraz vývoje české společnosti.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946). Ve svých pamětech, psaných s časovým odstupem v letech 1974–1980, líčí činnost nakladatelství ve dvacátých a třicátých letech, kdy produkce reflektovala aktuální politické otázky, složité období protektorátu a nakonec beznadějný zápas o zachování demokratické podoby nakladatelského oboru v poválečných letech, který vyústil – stejně jako u dalších významných nakladatelských domů – v likvidaci roku 1949. Autor zasadil své vyprávění do širšího kontextu dobových událostí a vytvořil tak poutavý obraz vývoje české společnosti.

Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946). Ve svých pamětech, psaných s časovým odstupem v letech 1974–1980, líčí činnost nakladatelství ve dvacátých a třicátých letech, kdy produkce reflektovala aktuální politické otázky, složité období protektorátu a nakonec beznadějný zápas o zachování demokratické podoby nakladatelského oboru v poválečných letech, který vyústil – stejně jako u dalších významných nakladatelských domů – v likvidaci roku 1949. Autor zasadil své vyprávění do širšího kontextu dobových událostí a vytvořil tak poutavý obraz vývoje české společnosti.

Rozsáhlá korespondence mezi Josefem Šustou a Františkem Hrubým.