Iva Tománková Livres

Katalog „Plzeň očima Vojtěcha Houdy“ vznikl jako výstup Ústavního úkolu Západočeského muzea v Plzni, zaměřeného na amatérského fotografa Vojtěcha Houdy. Cílem je poskytnout veřejnosti přístup k zajímavé sbírce černobílých fotografií, která je součástí fondu oddělení novějších dějin muzea. Fotografie byly získány v šedesátých letech 20. století přímo od autora a díky svému rozsahu (přes 1600 snímků) a pečlivému uspořádání patří k nejvyhledávanějším souborům oddělení. Houda fotografoval převážně ve třicátých a čtyřicátých letech, s menší částí snímků z let padesátých a šedesátých, což nám umožňuje sledovat proměny Plzně v dlouhém časovém období. Jeho zájem zahrnoval historické a veřejné budovy, zákoutí, veřejná prostranství, sady, mosty, průmyslové objekty, školy, sochy, kostely a hřbitovy. Kromě architektury dokumentoval také historické události a každodenní život lidí, což poskytuje cenné svědectví o životě v Plzni. Díky jeho fotografiím můžeme posoudit nejen stavební rozmach města, ale také rozvoj dopravy, průmyslu a sociálního prostředí, a sledovat vliv historických událostí na život Plzeňanů.

Katalog vznikal souběžně se stejnojmennou výstavou k 30. výročí listopadových událostí roku 1989 ve Západočeském muzeu v Plzni od 18. října 2019 do 12. ledna 2020. Obsahuje texty a dobové fotografie, včetně plakátů ze sbírky oddělení novějších dějin ZČM, a přibližuje politické události na plzeňských reáliích. Katalog je rozdělen do tří částí. První část se zaměřuje na události pražského jara 1968, kdy vznikla naděje na lepší život, a končí vpádem vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, který přinesl období represí a nesvobody na dlouhých jednadvacet let. Druhá část mapuje normalizaci, popisuje politickou situaci a její dopad na život běžného občana. Autorský tým se snaží vykreslit život jedince v totalitním systému, kde vláda jedné strany – Komunistická strana Československa – používala metody „cukru a biče“ a „kdo nejde s námi, jde proti nám“. Tato doba vedla k ztrátě osobní svobody, frustraci a rezignaci obyvatelstva, s jejichž následky se společnost dodnes vyrovnává. Třetí část je věnována listopadovým událostem 1989, kdy po brutálním zásahu na studentské demonstraci 17. listopadu došlo k masovým stávkám a mobilizaci národa. Dějinný převrat přivedl Československo k vytoužené svobodě a ukončil vedoucí úlohu Komunistické strany ve státě.