Martin Kaplický Livres

Americký pragmatismus, spojený se jmény W. Jamese, Ch. S. Peirce a J. Deweyho, částečně ovlivnil českou filozofii a estetiku prvních desetiletí 20. století, literární vědy se však příliš nedotkl. Jeho renesance pod nálepkou neopragmatismu, o níž se od sedmdesátých let zasloužili Richard Rorty, Hilary Putnam či Richard Shusterman, nabízí literární vědě, estetice či kulturálním studiím ještě mnohem zřetelnější podněty; ani ty ale zatím v českém prostředí příliš nerezonovaly. Kniha Kontext v pohybu: (Neo)pragmatické úvahy o literatuře a kultuře je pokusem podněty neopragmatismu nejen zmapovat a zprostředkovat, ale také domyslet a provázat na místní tradici, k níž mají někdy až překvapivě blízko. Tak jako se už na konci sedmdesátých let pragmatické myšlení potkalo – navenek okázalou srážkou – s recepční estetikou Wolfganga Isera, nabízí se položit si otázku, nakolik se pragmatický zřetel k funkčnosti kryje s pojetím funkce, jež stojí na piedestalu pražského strukturalismu. Kniha se snaží ukázat, že neopragmatické myšlení je schopno oživit a zproduktivnit naše debaty o interpretaci nebo o způsobech psaní literárních dějin, ale dokáže také nabídnout nové pohledy na pociťovanou krizi literární teorie, ale i na otázku, kam patří populární kultura.

Praktický průvodce cennými papíry, spekulačními technikami, privatizací a investičními kupóny, burzou, inflací a osudem vašich úspor. Osvětlení moderní ekonomické teorie výkladem životů a idejí největších národohospodářů. 2. přeprac. a dopl. vydání

Tato kolektivní monografie se zaměřuje na jeden z nejvýznamnějších filosofických proudů dvacátého století – pragmatismus. Kniha sleduje jeho recepci v českém prostředí ve dvacátých a třicátých letech, a to v dílech tak různých autorů, jako byli Karel Čapek, Karel Vorovka, Emanuel Rádl, F. X. Šalda či Bedřich Václavek. Autoři se obracejí k pragmatismu jako k myšlenkovému proudu, který svým originálním způsobem tematizoval otázky své doby, se snahou najít paralely či odlišná řešení, jimiž na identické či obdobné otázky odpovídala kontinentální estetika.

Jaká zvířata jsou všeobecně považována za krásná a jaká za ošklivá? Jaký vliv má posouzení krásy či ošklivosti na zastoupení daného druhu v zoologických zahradách a v posledku na jeho ochranu? Jakým způsobem lze vysvětlit samotný vznik esteticky výrazných součástí vzhledu želv, motýlů či kočkovitých šelem? Jak se vyvíjelo a jaký vliv mělo vnímání a posuzování zvířecí krásy na pojímání či utváření člověku vlastní "lidské přirozenosti"? Jaké faktory se podílejí na posuzování, popřípadě přehodnocování estetických hodnot zvířat? A existuje rozdíl v estetickém oceňování divokého zvířete a zvířete chovaného v zajetí, a pokud ano, jak jej lze vysvětlit? Jednotlivé kapitoly knihy Krása a zvíře předkládají možné odpovědi na uvedené otázky, v celé knize se pak vzájemně střetávají, prolínají a potvrzují výsledky zkoumání přírodních věd na jedné straně a estetické teorie či filozofické reflexe obecně na straně druhé.

Alfred North Whitehead (1861-1947) patří mezi nejvýznamnější filozofy první poloviny 20. století. Jeho originální a náročné filozofické dílo je možné rozdělit do dvou skupin textů. Do první spadají texty, ve kterých se zabývá filozofií přírody, do druhé náleží texty, které vytvářejí Whiteheadův metafyzický systém. V každé z těchto skupin textů používá tento autor rozdílný konceptuální aparát, rozdílné jsou i záměry obou skupin. Práce Martina Kaplického je určitým průchodem Whiteheadovou filozofií. Měla by proto sloužit jako jakési vodítko při četbě jeho knih; jejím cílem je též ukázat, že Whitehead je velice relevantním autorem i pro estetiku.