Matěj Metelec Livres

Soubor esejů Post... reflektuje kulturní a společenské dění patnácti let, během nichž se A2 kulturní čtrnáctideník stal respektovaným aktérem na české mediální scéně. Předpona „post-“ za tu dobu úspěšně kolonizovala veškeré aspekty našich životů. Mluví se o úsvitu POSTdemokracie, v níž se média nedokážou vyrovnat s nástupem POSTpravdy, výtvarné umění se potýká s POSThumanismem a planeta akutně potřebuje POSTekologii – ekologii skutečnější, než kdy byla. Je současný „postismus“ zdravou snahou pochopit vlastní minulost, nebo se naše potřeba vymezit se vůči historii stala definitivně patologickou? Autoři: Jan Bělíček, Blanka Činátlová, Natálie Drtinová, Anna P. Durnová, Joseph Grim Feinberg, Kamil Fila, Miloš Hroch, Ľubica Kobová, Marta Martinová, Matěj Metelec, Hana Nováková, Tereza Reichelová, Lukáš Rychetský, Ondřej Slačálek, Michal Špína, Karel Veselý

Petr Uhl byl klíčovou postavou československého disentu. První zatčení v roce 1969 souviselo s jeho aktivitou v Hnutí revoluční mládeže, které reagovalo na západní studentská hnutí. Normalizační režim zahájil represivní procesy proti levicově orientovaným mladým lidem, přičemž Uhl dostal čtyři roky vězení. Po propuštění se stal jedním z tvůrců Charty 77, vydával její neoficiální věstník a spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Za tuto činnost byl opět odsouzen, tentokrát na pět let, ale ani to ho neodradilo od boje proti diktatuře. Po návratu z vězení pokračoval ve vydávání „Infochů“ a angažoval se ve Východoevropské informační agentuře. Kniha obsahuje výběr textů z let 1969-1989, které shrnují myšlenkový vývoj Hnutí revoluční mládeže, Program společenské samosprávy a klíčové Uhlovy texty z éry Charty 77. Tyto dokumenty jsou významné pro dějiny opozice proti komunistickému režimu a přispívají k levicové kritice komunistických diktatur. Tento proud byl po roce 1989 opomíjen, ale je nezbytný pro pochopení našich nejnovějších dějin a vyrovnání se s dědictvím komunistického režimu. Kniha se snaží zaplnit mezery v našich dějinách a politickém myšlení.

Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša byl a je v životě mnohým — věřícím komunistou, muzikantem, hospodským intelektuálem, akademickým kompradorem, imaginárním židem, politickým filozofem… Je však především výrazným a originálním myslitelem, který už několik dekád ovlivňuje tuzemskou intelektuální scénu. Když tedy knižní rozhovor s Pavlem Baršou líčí minulé i současné podoby jeho života, zároveň s nimi mapuje i vývoj politického a společenského myšlení v Česku, globální krizi liberalismu nebo výzvy, které s sebou přinášejí geopolitické konflikty či klimatická změna.