Ludmila Hůrková Livres

Kniha je milým pozváním na procházku architektonickým bohatstvím druhé pražské městské části, od významných středověkých památek, jakými jsou rotunda sv. Martina na Vyšehradě či Emauzy až po jednu z nejzdařilejších realizací moderní architektury u nás, kterou představuje Tančící dům. Kniha je průvodcem po architektonických půvabech a skvostech Vyšehradu, Nového Města a Vinohrad. Popis každé stavby je doplněn historickými fotografiemi, dobovými plány a fotografiemi současného stavu. Kniha je určena jak pro odbornou, tak pro širokou laickou veřejnost. Pro všechny, kdo dychtí po hlubším poznání této pozoruhodné městské části, plné nejen slavných staveb, ale také významných jmen architektů, stavebníků, stavitelů a jejich životních příběhů. Pro jednoduchou orientaci po jednotlivých stavbách je na konci knihy zařazen průvodce po objektech ve formě map.

Publikace Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I. je věnována vývoji venkovského stavitelství v pěti správních krajích rozkládajících se z větší části na území Moravy a Slezska. Soustředí se zejména na období 19. a 20. století ve srovnání se současným stavem. Přináší možnost pohlédnout na architekturu moravského a slezského venkova z jiného, méně obvyklého úhlu. Kniha zároveň provází stejnojmennou putovní výstavu.

Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století II. navazují na první knihu vydanou roku 2018 a obsahující výběrové studie k patnácti vesnicím převážně na území Moravy a Slezska. Aktuální svazek pojednává dalších dvacet čtyři obcí z osmi českých správních krajů ve formě monografických statí. Cíl práce zůstává stejný: upozornit na skutečnost, že i na první pohled obyčejné stavby mohou mít uměleckohistorickou a památkovou hodnotu a stejně tak ji v sobě může skrývat urbanistický celek dané venkovské lokality. Publikace inspiruje k novému způsobu přemýšlení o současné a budoucí podobě venkovské architektury.

Publikace je věnována podobně jako předchozí svazek v této řadě (Proměny venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století I.) historickému a stavebnímu vývoji venkovského stavitelství. Pozornost je tentokrát upřena na jednotlivé vybrané stavby, které se nacházejí na území celé České republiky. Jejich prostřednictvím se publikace snaží upozornit na současný stav venkovské architektury vzniklé převážně v 19. a 20. století a poodhalit její mnohdy skryté hodnoty. Kniha zároveň opět provází stejnojmennou výstavu.

V posledním desetiletí zřetelně se zhoršující postavení zejména nemovitého kulturního dědictví v české společnosti, zrcadlící se v opakovaně neúspěšných návrzích nového „památkového“ zákona, odhaluje ztrátu či absenci všeobecného povědomí jasně a přesvědčivě formulovaných teoretických východisek péče o kulturní odkaz minulosti. Neutěšená situace v České republice proto vedla k pracovním setkáním v letech 2016 a 2017 na půdě ČVUT, na jejichž pořádání se spolupodílel Ústav dějin umění Akademie věd České republiky. Při nich zazněla řada diskusních námětů i konsolidovaných referátů. Některé přesahovaly aktuální palčivé problémy každodenní institucializované památkové péče směrem k zamyšlením nad základními východisky moderního civilizovaného vztahu nejen k nemovitým objektům s památkovou hodnotou, ale i ke krajině a životnímu prostředí celkově. Sedm vybraných statí z pera odborníků zastupujících řadu humanitních i přírodovědných oborů obsahuje veřejnosti předkládaná kniha, vydaná s nadějí, že napomohou vyvolat tolik potřebnou citlivou, přitom fundovanou celospolečenskou debatu k této naléhavé otázce.

Publikaci tvoří soubor statí věnovaných uměleckým památkám oblasti bývalého Těšínského knížectví, fungujícího jako svébytný celek od konce 13. století až do roku 1920, kdy bylo rozděleno mezi Československo a Polsko. Texty jednotlivých českých a polských autorů se zabývají vybranými památkami a uměleckými osobnostmi spojenými s daným územím bez ohledu na později vytyčené hranice a připomínají tak někdejší celistvost této oblasti, její uměleckohistorické bohatství a specifika. Autoři se zaměřili na různé druhy uměleckých památek, architekturu, sochařství i malířství, v časovém rozpětí od středověku až po 20. století. Nechybí stati věnované tématům pro Těšínsko zvláště charakteristickým – dřevěné sakrální architektuře či evangelickým kostelům 19. a počátku 20. století. Kniha obsahuje texty v českém a polském jazyce, s anglickými resumé.