Sebastián Jahič Livres

Západná spoločnosť je kultúrne a politicky rozdelená, pričom súčasná trhlina sa začala v máji 1968 vo Francúzsku. Odvtedy pretrváva a zasahuje aj do slovenských špecifík. Protistrany si nerozumejú; imigrantská kríza a proticovidové opatrenia vytvorili takmer paralelné spoločnosti. Pojem „občianska studená vojna“ sa skloňuje čoraz častejšie. Autor identifikuje podstatu sporu v odlišnej skúsenosti dvoch skupín s globalizáciou. Jedna vnímala stieranie hraníc a kultúrne uvoľňovanie pozitívne, zatiaľ čo druhá to cítila opačne. Nevyrovnané odrazy ich postojov v médiách vedli k vzájomnému nepochopeniu a nedôvere. Demokratickou reakciou na túto disproporciu je súčasná vlna populizmu. V roku 2022 sa však zdá, že táto zásadná príčina rozdelenia vytráca: vojna na Ukrajine mení dynamiku stierania hraníc. „Tektonické platne“ multipolárneho sveta sa pohli, čo predstavuje príležitosť na nový konsenzus, ktorý prekoná doterajšie rozdelenie spoločnosti a zdôrazní piliere slobody a bezpečnosti, nemysliteľné bez ochrany kultúrnej osobitnosti Západu. Publikácia je zbierkou piatich esejí, v ktorých autor konfrontuje problémy kultúrno-politického rozdelenia a hľadá možnosti na nový spoločenský konsenzus.

Satanizmus ako organizované náboženstvo sa prvýkrát objavil v podobe kalifornskej Cirkvi Satanovej roku 1966. Hoci sa zdalo, že jeho popularita sa časom vytratí, s príchodom 21. storočia a nástupom éry internetu zažíva nový rozmach. Zatiaľ čo v minulom storočí sa snažil prezentovať ako čosi spoločensky prijateľné, súčasný satanizmus nezriedka otvorene oslavuje zločin. Chvála bezzákonnosti sa prekrýva s pokusmi o gnostické preniknutie do zakázaných duchovných sfér. Mnohí novodobí satanisti sa prikláňajú k politickému extrémizmu, či už rasistickému, alebo anarchistickému. Iné súčasné prúdy vymieňajú politický extrémizmus za aktivizmus, pričom pod vlajkou Satana obhajujú vykonávanie potratov, legalizáciu drog, práva sexuálnych menšín, masovú migráciu a ľudskoprávnu agendu. Skupiny ako Deathspell Omega sa obmedzujú na špekulácie v rámci kresťanskej teológie. Prebúdza sa záujem o historicky najstarších satanistov, medzi ktorých patrila aj Ruska Maria de Naglowska. Sebastián Jahič je autorom transgresívnej fikcie, politicko-filozofických traktátov a mnohých okultných článkov. Vo svojej najnovšej knihe Satanizmus v 21. storočí berie čitateľa na exkurz do sveta prevráteného duchovna, ktoré existuje medzi nami a každému je dostupné — stačí urobiť pár správnych dotykov na obrazovke vášho smartfónu.

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický. Zdá se, že společnost dosáhla bodu nula, konce dějin. Všechny příběhy na velkém plátně jako by vyprávěly o možném vytržení z tohoto „žili šťastně až do smrti“. Těžiště soudobé epiky se přenáší z protagonisty na antagonistu, neboť je to právě on, kdo určuje děj. Antagonista zosobňuje velkého člověka, zatímco protagonisté jsou vtělením masy. Nestačí zdůrazňovat, že moderní příběhy skrytě vyzdvihují průměrnost a pasivitu. Nestačí poukazovat, že pasivita se stala obvyklým módem bytí většiny našich současníků. Že člověk je otrokem procesů, jež sám rozpoutal; že maskuje svou závislost na technologické vykořeněnosti hesly „svobody“ a „pokroku“. To, čehož je zapotřebí, je k tomuto vývoji zaujmout vysloveně antagonistický postoj. Sebastián Jahič, autor transgresivní fikce, se na pozadí svých úvah o výstavbě výpravné literatury zabývá promítnutím celospolečenského vyrovnání s globalismem do „umění“ masové kultury. Odráží se od dějinného vývoje vnímání archetypu Antagonisty k rozboru směrování společnosti. Vyhodnocuje, že její proklamovaný pacifismus vede k homogenizaci a zprůměrování deteritorializovaného lidstva. Nakonec navrhuje politickou i duchovní „linii úniku“ z mechanizovaného světa simulaker a spektáklů; jinými slovy, plánuje útěk z ráje, v němž dějinám a všem velkým příběhům odzvonilo.

Aleister Crowley (1875—1947) proslul jako dobrodruh, šachista, horolezec, dekadentní básník a sociální kritik. Především byl ale okultistou a prorokem vlastního náboženství známého jako theléma, které spojoval s příchodem nového věku neboli Nového aeonu, nového modu duchovního prožívání a společenské etiky. Autor v této rozsáhlé knize zevrubně a kriticky pojednává o thelémě, jejích dějinných zdrojích a předlohách, stejně jako o Crowleyho syntetizaci těchto zdrojů. Věnuje prostor jak thelémskému chápání a praxi magie, tak i jejím rozvětveným systémům mysticismu a zasvěcení, přičemž klade důraz na vyšší thelémskou metafyziku. Nevyhýbá se politickému rozměru nauky o Novém aeonu a nakonec stručně zachycuje dějiny postcrowleyovské thelémy. Jahičova studie s názvem Theléma Aleistera Crowleyho nemá konkurenci ani v zahraniční literatuře. Má ambici být nejen úvodem do studia thelémy, ale i rozřešit skryté rozpory v Crowleyho myšlení a předložit čtenáři jednotnou a funkční interpretaci thelémy coby živého a relevantního duchovního proudu současnosti.

Sebastián Jahič (*1990) je pseudonym slovenského autora esoterických a okultních esejí a románů z oblasti transgresivní fikce. Jeho knižním debutem byl okultní román Zapálili jsme onen svět (2016). V nakladatelství Sol Noctis mu v roce 2020 vyšly teoretické práce s názvy Antagonista a Satanismus v 21. století; v roce 2021 vydává rozsáhlou studii s názvem Theléma Aleistera Crowleyho: Magie, mysticismus a etika Nového aeonu. Živí se překladatelstvím a redigováním sociopolitické, filosofické a náboženské literatury. První svazek jeho sesbíraných Magických esejí obsahuje téměř výhradně nové texty, včetně článků o metafyzicko-prehistorickém pojetí tzv. Zlatého věku, virtuálním světě coby hypotetické jedenácté sefiře (submalchutu), esoterickém výkladu již klasického díla Františka Švantnera s názvem Nevesta hôľ (česky Nevěsta hor), planetárních thelémských hexagramových obřadech a obřadě Daatu, vybraných aberacích provázejících hnutí integrálního tradicionalismu, nových thelémských eucharistických obřadech, životním díle Henryho Dargera a v neposlední řadě také o vnitřním významu seriálu Twin Peaks.

V Deň Ústavy, keď Slovenskom otrasie správa o rituálnej samovražde neznámeho dievčaťa pred Grasalkovičovým palácom, sa devätnásťročná Sofia stretáva s tajomným Havranom. Celá puberta dievčaťa z dobrej rodiny prebehla bez jediného zakopnutia, ale v spoločnosti Havrana sa vrhne do sveta narkotík, avantgardnej hudby, dekadentnej filozofie a okultizmu. Milenci, ktorí sa našli v sociálnych sieťach, sú na úteku, no na chrbát im dýcha zalarmovaná polícia. Sofia vie, že Havran má nezvyčajný sen, a tuší, že na splnenie poslania milovaného muža je potrebný jej život.

Život světoznámého okultisty a esoterika Aleistera Crowleyho (1875-1947) je bytostně spjat s Knihou Zákona, kterou obdržel během mystické zkušenosti na jaře 1904 v Káhiře. Crowley věnoval jejímu zkoumání značnou část svého života a považoval ji za Zjevení odhalující nový duchovní Zákon, jenž povede lidstvo k duchovní svrchovanosti, soběstačnosti a svobodě. Kniha Zákona aneb Liber Legis stojí na fundamentálním přikázání „Dělej, co ty chceš, ať je celý Zákon“, což znamená nutnost jedince objevit svou pravou vůli a následně zasvětit svůj život jejímu konání. Je základem duchovní filosofie známé jako theléma, již Crowley později rozvinul do podoby úplného nábožensko-esoterického systému. Mnohovrstevnost Knihy Zákona přiměla Crowleyho sepsat k ní rozsáhlé komentáře. V publikaci Dělej, co ty chceš, ať je celý Zákon jsme je doplnili poznámkami Sebastiána Jahiče, jakož i pojednáním „Liber 31“ Crowleyho žáka Fratera Achada (občanským jménem Charles Stansfeld Jones, 1886-1950). Komentáře ke Knize Zákona vycházejí česky poprvé. Publikace obsahuje několik dalších souvisejících Crowleyho textů, pročež je zevrubnější a úplnější než většina zahraničních vydání. Samotná Kniha Zákona je vyhotovena v úplně novém překladu.