Joseph Gredt Livres

O Gredtových Základech aristotelsko-tomistické filosofie lze říci, že jsou vyváženým shrnutím nejvýznamnějších výsledků, jichž dosáhla obnovená, „třetí“ scholastika v 19. století. Po té stránce se jedná o dílo standardní, jak se všeobecně uznává, ačkoliv reprezentuje pouze jeden z jejích směrů, tzv. tradiční tomismus. Tato varianta třetí scholastiky je díky své staleté tradici po systematické stránce nejlépe propracována a terminologicky přesně vyjádřena, a tak představuje nejdůslednější podobu myšlenkové alternativy k novověké, subjektivismem poznamenané filosofické tradici. Tento typ scholastiky je po určité stránce plodem své doby a pro budoucnost je významný jen jako zárodek nových myšlenek ve shodě základních principů. Čtenář si v Gredtových „Základech“ povšimne mnohého, co je podmíněno zejména přírodovědeckými názory doby, kdy dílo vzniklo; protože ho však vydáváme jako historický dokument, ponechali jsme tato místa většinou bez komentáře. Překlad Gredtova díla je míněn též jako pokus o ustálení z největší části již užívané české scholastické terminologie. Vyšlo v dubnu 2009 v řadě Filosofie.

Das Buch bietet einen wertvollen Einblick in die kulturelle Bedeutung eines historischen Werkes und bewahrt die Authentizität des Originals. Es enthält originale Copyright-Vermerke, Bibliotheksstempel und andere Notationen, die die Geschichte und den Kontext des Werkes unterstreichen. Diese sorgfältige Reproduktion ermöglicht es Lesern, die Entwicklung des Wissens und der Zivilisation besser zu verstehen.

Dieses Buch bietet eine klare und prägnante Einführung in die aristotelisch-thomistische Philosophie. Es beleuchtet zentrale Gedanken und deren Ergebnisse in Naturphilosophie, Psychologie, Metaphysik und Ethik, um die Essenz dieser Philosophie für den Leser zugänglich zu machen.

Zweck der vorliegenden Schrift ist es, darzutun, dass wir durch unsere Sinneserkenntnis Gegenstände erfassen, die von dieser Erkenntnis selbst verschieden sind, und dass wir diese Gegenstände unmittelbar erfassen und so wie sie an sich sind. Diese Theorie der Erkenntnis wird verteidigt gegen den Idealismus, der bestreitet, dass die Gegenstände von der Erkenntnis verschieden sind und ihr unabhängig gegenüberstehen. Die Unmittelbarkeit des Erfassens der Gegenstände wird gegen den kritischen Realismus verteidigt und dass wir die Dinge so erfassen, wie sie an sich sind, wird gegen die Auffassung verteidigt, dass es keine sekundären Qualitäten (Farben, Töne etc.) in der Außenwelt gibt. Die Studie hat damit an Aktualität seit ihrer ersten Veröffentlichung nichts verloren.