Pavla Koritenská Livres

Publikace přináší po 85 letech od prvního vydání spis Ignáta Herrmanna V pevnosti, který byl do dnešního dne čtenářům takřka nedostupný. Nejedná se však jen o prostou reedici. Autoři k ní přistupovali kriticky a prostřednictvím množství fotografií, historických pohlednic a vyobrazení ji zatraktivnili a zpřístupnili čtenářům tak, aby pro ně byla četba zajímavá a snáze si popisované události a situace mohli představit. Zároveň publikaci obohatili o odborné studie věnující se životu, rodině a dílu Ignáta Herrmanna, jeho pozůstalosti, kterou Muzeum východních Čech v Hradci Králové získalo jako jednu ze svých nejvýznamnějších akvizic v roce 1936, a také dobovému kontextu událostí, jež zmiňuje. Samotný spis V pevnosti věnoval autor svým vzpomínkám na prusko-rakouskou válku 1866, kdy jako dvanáctiletý chlapec pozoroval dne 3. 7. 1866 bitvu na vrchu Chlum, a následující dny zažíval její negativní dopad na život ve městě. I když text psal s časovým odstupem, je z jeho obsahu stále evidentní fascinace malého dítěte, které se setkalo s brutální realitou války. Vzhledem ke koncepci celé práce je publikace určená zájemcům o regionální historii, literaturu, militaria a prusko-rakouskou válku 1866, která je zde interpretována z pohledu událostí v pevnostním Hradci Králové, čímž čtenáři nabízí zajímavou a málo zmiňovanou perspektivu.

Publikace Něco ze vzpomínek hradeckých a další střípky představuje reedici spisů Ignáta Herrmanna (1854–1936) Něco ze vzpomínek hradeckých a Bez titulku, který byly vydány tiskem v letech 1929 a 1936. Další střípky představují dosud nepublikované rukopisné poznámky, které byly součástí pozůstalosti této významné osobnosti, věnované Muzeu východních Čech rodinou v roce 2021. Kritická reedice spisu Něco ze vzpomínek hradeckých volně navazuje na publikaci V pevnosti a tvoří tak zajímavý soubor. Původní Herrmannovy texty autoři publikace doplnili o kapitoly přibližující význam osobnosti Ignáta Herrmanna a akvizice jeho pracovny. Dále je práce doplněna kapitolami představujícími královéhradeckého školství ve 2. polovině 19. století a vzpomínky Herrmannových současníků na starý Hradec Králové. Vedle vlastních textů je silnou stránkou publikace doplňkový obrazový materiál, který podtrhuje autenticitu textu a navozuje čtenáři atmosféru Hradce Králové ve 2. polovině 19. století tak, jak ji zažíval sám Ignát Herrmann.

V pěti kapitolách čtenář zaznamená např. výstavbu nové moderní nemocnice na pravém břehu Labe v letech 1926 až 1928, unikátní akci uspořádanou městem Hradec Králové v roce 1925 – První výstavu zdravotnictví a hygieny, dozví se o možnostech vzdělávání nelékařského personálu, o instituci školního lékaře a přečte si o učebních pomůckách pro výuku zdravovědy v daném období. Publikaci autorky Pavly Koritenské zpestřují bonusy týkající se zajímavostí z oblasti domácí péče o zdraví, zubního lékařství a vzpomínky pamětnice Zdenky Vojtěchové na lékařskou péči v Hradci Králové v meziválečném období.

Cílem této publikace je seznámit čtenáře s podmínkami dívčího vzdělávání v Hradci Králové a okolí. Časové období je ohraničeno založením hradecké vyšší dívčí školy v roce 1869 a končí v polovině 20. století, kdy organizační změny ve struktuře českého školství znamenaly pro řadu uvedených škol jejich zánik nebo podstatné změny v dalším vývoji. Publikace seznamuje s dívčími středními a odbornými školami, soukromými dívčími školami a chlapeckými ústavy, kam získaly dívky postupně přístup ke studiu a je doplněna řadou unikátních fotografií.

Vybraní nakladatelé školních obrazů 19. a první třetiny 20. století ve sbírce MVČ.

Kniha mapuje historické období let 1935–1947 a zahrnuje jednak historii budovy, ale také první roky hradecké Lékařské fakulty, která byla založena po 2. světové válce a od samého začátku sídlí právě v budově bývalého sborového velitelství. Kniha přináší jednak řadu informací získaných cílenou badatelskou činností, ale také archivních materiálů a především historických fotografií, které dosud nebyly publikovány. Cenným materiálem se staly vzpomínky prvních studentů fakulty, dnes významných odborníků, prof. Rudolfa Malce a doc. Jiřího Endryse, kteří s hradeckou medicínou spojili i celý svůj další profesní život. Zajímavostí jsou dochované a dosud nepublikované zápisky prvního děkana fakulty prof. Bohumila Boučka, ze kterých jsou v knize použity poutavé ukázky. Celá kapitola je věnována i architektovi Janu Rejchlovi, který budovu navrhl a později i upravil pro výukové účely. V rámci této kapitoly na svého otce vzpomíná arch. Milan Rejchl.

Podtitul: Historie předškolního a školního vzdělávání v Hradci Králové od třicátých let 19. století do poloviny 20. století Cílem této publikace je seznámit s historií předškolního a školního vzdělávání v Hradci Králové od třicátých let 19. století do poloviny 20. století. Čtenář se seznámí se zřízením královéhradecké Opatrovny v roce 1837, která se později změnila ve Veřejnou obecní mateřskou školu, s historií obecného a měšťanského školství a výstavbou škol a školských komplexů, možnostmi vzdělávání učitelek mateřských škol a pedagogů v Hradci Králové a oblastí sociální a sociálně zdravotní péče. Součástí publikace je unikátní obrazový a fotografický materiál ze Sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové a ze soukromých sbírek.