Jan Morávek Ordre des livres

Kolektivní monografie věnovaná různým formám vztahu mezi obrazem a zvukem, respektive mezi výtvarným uměním a hudbou.Jednotlivé kapitoly se zabývají obrazem a zvukem v českém a československém výtvarném umění, zkoumají recepci mezinárodního hnutí Fluxus ve zdejším prostředí, zaměřují se i na nekodifikované modely hudební notace či na grafické partitury v tvorbě hudebníků a výtvarníků. Nechybí ani text o tématu akustické ekologie. Druhá část publikace představuje výběr českých i zahraničních umělců, kteří ve 20. a 21. století experimentovali ve své tvorbě se zvukem jako inspirací pro vizuální tvorbu.

Co si Češi nalhávají o Češích? Proč nedůvěřují policii a soudům? Co si dnes myslíme o sametové revoluci nebo o rozdělení Československa? Může mít jméno vliv na naši kariéru? Proč nám nevadí bezpečnostní kamery? Je u nás náboženství mrtvé? Jsou české hodnoty něčím výjimečné? Je česká společnost skutečně tak tolerantní, jak se traduje? Jaké je vůbec v České republice „Názorové klima“? Tato populárně-vědná kniha nastiňuje témata spojená s výzkumem společnosti. Pokouší se přístupnou formou seznámit čtenáře-neodborníka s prací sociologů. Vždyť mnohé otázky, které sociologie zkoumá, jsou přímo spojené s rozhodováním a opatřeními, jež mají dopad na nás všechny.

Třetí volná část románové trilogie / Zpáteční voda, Veselá ves, Kuropění /, ve které autor líčí život v dolním Posázaví od poloviny 18. století do r. 1906. Román je další Morávkovou knihou z rodného Posázaví. Patří k autorovým nejzralejším a nejucelenějším dílům. Rodová kronika Klánů-Morávků podává na pozadí rodinných událostí obraz o životě v Posázaví na konci 19. století zasazený do rámce historických událostí v celé společnosti. Autorův vztah k rázovitému kraji i k lidem, kteří ho obývali, jeho realismus a vypravěčské umění jsou zárukou dobré a zajímavé četby o lidech v dobách již minulých.

Povídka z 20. let 20. století vypráví o strastech a radostech prostých chudých lidí, žijících v pražském Povltaví.

Vzpomínková knížka na autorovo dětství prožité v Kamenném přívoze na Sázavě, která je vlastně kronikou jeho rodné obce.