Petr Jandejsek Livres

Tato publikace vznikla v rámci rozvojového projektu MŠMT "Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků" a zaměřuje se na lidskoprávní a etické vzdělávání. Důraz je kladen na to, že vzdělání by mělo podporovat plný rozvoj lidské osobnosti, úctu k lidským právům a základním svobodám a napomáhat vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi různými národy a skupinami. Publikace reflektuje, že lidskoprávní výchova je klíčovou oblastí školního vzdělávání a je zakotvena v ústavních a školských zákonech jako nejvyšší cíl. Kniha přináší konkrétní příspěvky do diskusí o etické výchově v ČR, zejména v kontextu pluralitní společnosti a demokratického právního státu. Klade otázky jako "Co znamená lidsky důstojně v různých tématech etické výchovy?" a "Je možné se dohodnout na společném konceptu etické výchovy ve školách?" Publikace se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a zkoumá vztah mezi etickou výchovou, lidskými právy a náboženskými tradicemi.

Teologie náboženství, různé podoby postmoderní teologie a teologie osvobození patří k nejvíce diskutovaným oblastem teologie posledních desetiletí. Studie "Christologie z pomezí: Jacques Dupuis, Roger Haight a Jon Sobrino" přináší původní příspěvek českého teologa Petra Jandejska, který na vybraných osobnostech současné světové teologie přibližuje stav bádání v daných oblastech. Přístupy k osobě Ježíše Krista, které publikace představuje, spojuje důsledné zohlednění zkušenosti teologa s kontextem, ve kterém svou teologii rozvíjí a v němž Krista poznává. S tím je spojeno odpovědně odvážné nové čtení církevního učení o Kristu. Spojení Dupuise, Haighta a Sobrina není nahodilé, neboť jde o jezuitské teology. Studie zkoumá, do jaké míry jsou společné rysy jejich teologického myšlení ovlivněny pokoncilní ignaciánskou spiritualitou, zkušeností s misijní prací a rovněž epochálním dílem jezuity Karla Rahnera. Všechny tři teology zároveň spojuje fakt, že jejich dílo bylo podrobeno šetření vatikánskou Kongregací pro nauku víry. Napětí mezi jejich teologickými přístupy a jistým pojetím církevní teologie, v publikaci spojované především s dílem Josepha Ratzingera, bývalého prefekta Kongregace a následně papeže Benedikta XVI., tvoří další osu publikace. Studie tak představuje spor o interpretaci druhého vatikánského koncilu a jeho odkazu pro (nejen) římskokatolickou teologii.