Na základě nejnovějších výzkumů text zachycuje jednotlivé historické etapy, včetně té nejslavnější - epochy Čingischánovy, která znamenala počátek dodnes trvající dějinné cesty mongolského národa.
Mongolové si přes trvalé mezinárodní tlaky udrželi svébytnost a v důsledku demokratizace od konce 20. století však stojí před dvojsečným rozhodnutím, jak nadále směřovat mongolskou společnost s ohledem na tradiční styl života a zároveň na životně nezbytnou hospodářskou konkurenceschopnost.
Z mongolských stepí povstala již v 1. tisíciletí n. l. řada kočovných kmenů a Čingischán tu ve 13. století vytvořil největší světovou říši. Stát pak upadal v rozbrojích a v 18.–19. století ovládli zemi Čchingové, čínsko-mandžuská dynastie. Nezávislost země byla vyhlášena roku 1911. Poté tu vznikala lidová republika v režii bolševického Ruska (1921–24) a až roku 1990 došlo k demokratizaci při kontinuitě byrokracie s živelnou privatizací, zaostalým venkovem i kolapsem hospodářství v 90. letech. Teprve roku 2009 byl zvolen první nekomunistický prezident, který slibuje boj s korupcí.
Kniha popisuje moderní dějiny Vietnamu od 16. století do současnosti. Věnuje se rozvoji vietnamské státnosti v prekoloniálním období a svárům mezi dynastiemi Le a M?c a mocnými rody Tr?nh a Nguy?n. Po sjednocení za povstání dynastie Tây Son se nakonec v roce 1802 se zahraniční asistencí chopili moci Nguy?nové. Ti v druhé polovině 19. století podlehli tlaku Francie, která ve válce s Čínou získala nadvládu nad Vietnamem. Koloniální éra přinesla disproporční rozvoj, nárůst nespokojenosti a nacionalismu. Po 2. světové válce se Vietnam stal ohniskem válek o vliv západních států, SSSR a Číny. Obratnou politikou Vietnam obnovil lokální postavení a v citlivém poválečném období se modernizuje s důrazem na konzervativní konfuciánské hodnoty.
Kniha popisuje dějiny dvou původních civilizačních okruhů na území Vietnamu, na severu vietského vyvíjejícího se pod vlivem Číny a na jihu okruhu austronéských hinduizovaných Čamů tvořících seskupení nezávislých lokálních center. Zatímco vývoj vietské státnosti vyvrcholil v 15. stol. vytvořením centralizované říše, nejednotní Čamové museli nadále ustupovat expanzi Vietů. Při chronologickém výkladu založeném na vietnamských a čínských kronikách jsou sledovány hlavní vývojové tendence: přechod od tisícileté čínské nadvlády, kdy byli Vietové přirozenou okrajovou součástí čínského politického okruhu i kosmopolitní synkretickou křižovatkou jihovýchodní Asie, k samostatnosti za dynastií Lý, Tr?n a Le či mocenské posuny od buddhistické sanghy k vojenským vládcům a neokonfuciánské civilní správě.
Kniha „Raní Indoevropané v Centrální Asii a Číně“ provádí čtenáře cestou napříč časem podél Hedvábné stezky minulosti. Mnoho vědců se pokoušelo najít stopy jazykových kontaktů mezi populacemi tohoto rozsáhlého regionu, ale Blažek a Schwarz jsou prvními, kteří představili velkou syntézu důkazů o vzájemné interferenci jazykových komunit minulosti. Poté, kdy shromáždili a kriticky vyhodnotili výsledky jiných specialistů, které významnou měrou rozšířili o výsledky vlastního bádání, předkládají závěry, jež se stávají cenným zdrojem informací trvalé hodnoty. Ve své výjimečné publikaci se Václav Blažek a Michal Schwarz pokusili rekonstruovat lingvistickými metodami maximum možného o historii a prehistorii komunit obývajících vnitrozemí Euroasie severně od Himálají. Své vývody autoři ilustrují fylogenetickými modely zobrazujícími vývoj indoevropských jazyků na bázi komparativní a lexikostatistické metody. Monografie bude nepochybně sloužit po mnoho budoucích let jako východisko dalšího bádání nejen na poli středoasijské filologie.
