Milan Lyčka Livres

V treťom zväzku Mircea Eliade nadväzuje na vznik kresťanstva, ktorý rozobral v dvoch kapitolách druhého zväzku, a analyzuje vývoj kresťanských cirkví od svätého Augustína až po reformy. Popri tom opisuje vznik a nástup islamu a niekoľko kapitol venuje židovskej, kresťanskej a moslimskej mystike. A napokon rozoberá bludy, ľudovú pobožnosť a ezoterizmus až po reformy. Tretí zväzok dopĺňajú dve kapitoly venované eurázijským a tibetským náboženstvám.

Znají všechny kultury pojem duše? Je nesmrtelnost duše typickou náboženskou představou? Jak se různá náboženství vyrovnávají se vztahem duše a těla? Toto publikace se na tyto otázky pokouší odpovědět nikoli z pohledu obecných teorií, nýbrž na základě rozborů pojetí duše v různých tradicích: v náboženství starých Řeků, Germánů a Egypťanů, v monoteistických systémech (judaismus, křesťanství, islám), stejně jako v některých indických náboženských proudech (védismus, džinismus, buddhismus). Jednotlivé stati pocházejí od předních českých odborníků na dané oblasti a jsou psány tak, aby byly srozumitelným úvodem do tématu pro laika, ale zároveň uspokojily nároky odborníků. Články jsou doplněny bibliografickými eseji, jež budou vítaným rozcestníkem pro každého, kdo by se některým aspektům problematiky chtěl věnovat hlouběji. Srovnávání různých motivů napříč náboženstvími usnadňuje úvodní studie a podrobný tematický rejstřík.

La fonction du mythe est de donner une signification au monde et à l'existence humaine. Grâce au mythe, le monde se laisse saisir en tant que cosmos parfaitement intelligible. Mircea Eliade retrace l'histoire des grands mythes des peuples primitifs jusqu'au monde moderne en passant par les grandes civilisations du passé (Inde, Grèce, etc.). Son livre constitue à la fois un exposé historique, rempli d'exemples, et une synthèse philosophique du problème examiné.

Základní příručka světových náboženství z pera dvou předních světových odborníků v oblasti dějin náboženství. Jednotlivá hesla jsou rozdělena podle zeměpisných oblastí a dále pak chronologicky. Četné odkazy na dílčí jevy, božstva, různé náboženské skupiny a hnutí jsou obsaženy v rejstříku. Kniha, vycházející v českém překladu už podruhé, poskytne nejen poučení zájemcům o religionistiku, ale je rovněž užitečnou pomůckou pro všechny, kdo se v rámci svého zaměstnání setkávají s jim neznámými pojmy z různých náboženství světa.

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu. Texty jsou písemně zpracované přednášky Lubomíra Ondračky, Luboše Kropáčka, Tomáše Halíka, Milana Lyčky a Marka Zemánka, které byly předneseny na přednáškovém cyklu Cesty domů v Městské knihovně v Praze na přelomu roku 2009 a 2010. Lidé, kteří jsou umírajícím nablízku, ať už jako jejich blízcí, nebo jako profesionální pečovatelé, vědí, jak velmi souvisí způsob našeho umírání s celým naším předchozím životem. Chápou, že část života, kterou nazýváme umíráním, je plnohodnotným životem. Nezřídka se od umírajících učí tomu, co to je život a co to je dobrý život, jak důležitým se dokáže čas našeho života stát, když je obzor na dohled. Často chápou možnost být umírajícímu člověku nablízku jako výsadu nebo jako dar, jakkoli to asi v naší společnosti, která si smrt opředla strachem, může znít paradoxně. Většina z nás však takto prožitou zkušenost nemá a hledí na závěr života s nejistotou a obavami. Autoři příspěvků Lubomír Ondračka: hinduismus Luboš Kropáček: islám Tomáš Halík: křesťanství Milan Lyčka: judaismus Marek Zemánek: buddhismus

Práce se zabývá filozofickými aspekty díla jednoho z nejvýznamnějších židovských myslitelů současnosti, v němž se spojuje hluboká znalost židovské náboženské tradice a moderního vědeckého a filozofického myšlení. Nejde ovšem o nějakou lacinou apologetickou syntézu západního modernismu a židovského tradicionalismu, ale o vyjádření bytostné shody principů židovského náboženství s moderním vědeckým racionalismem. Autor postihuje jednak vlivy, které se uplatňovaly při krystalizaci Solovějčikova filozofického myšlení, jednak východiska a směry Solovějčikova vlastního filozofování. Klíčovým slovem Solovějčikovy filozofie je tradiční pojem halacha, který Solovějčik povyšuje na univerzální hermeneutický klíč otevírající nečekané možnosti zakoušení světa, a tedy i cestu k pochopení smyslu lidské existence.

Vymezení pojmů pro diskusi Židů a křesťanů o úkolech, které stojí před judaismem a křesťanstvím tváří v tvář sekularismu moderního světa. Každý pojem je vyložen jedním křesťanským a jedním židovským autorem.