Helena Pavlincová Livres

Slovník Judaismus – křesťanství – islám, který vychází ve druhém, přepracovaném a aktualizovaném vydání, přehledně shrnuje problematiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnost vtiskují nesmazatelnou pečeť naším dějinám a kultuře. Kniha je uvedena studií o monoteismu a dále se člení na tři samostatné oddíly, jejichž jádro tvoří soubor cca 2000 abecedně uspořádaných a odkazy vzájemně propojených hesel s klíčovými údaji o vzniku a historických proměnách judaismu, křesťanství a islámu. Seznamuje s hlavními články jejich učení, normami, formami zbožnosti a náboženskými reáliemi i s hlavními představiteli vývojových linií a současných trendů. Přestože jsou jednotlivým náboženstvím věnovány samostatné celky, poskytuje slovník i možnost srovnávání. Více než sto hesel ve všech třech částech dovoluje srovnávat shody i rozdíly u základních pojmů, jako jsou Bůh, kult, duše apod., i postoje těchto náboženství k světským jevům, např. rodině, demokracii, přírodě, státu, sexualitě. Slovník je nezbytnou pomůckou pro všechny, kteří hledají základní orientaci v otázkách velkých monoteistických náboženství.

Sborník devatenácti příspěvků z mezinárodní vědecké konference T. G. Masaryk a česká státnost, kterou v září 2007 uspořádala u příležitosti 70. výročí úmrtí T. G. Masaryka Masarykova univerzita v Brně. Badatelé se věnovali praktické politické činnosti T. G. Masaryka před vznikem Československé republiky i při budování československého státu v historických, politologických a filozofických souvislostech. Stranou jejich pozornosti nezůstaly ani historické proměny vztahu k Masarykovu dílu v pozdějším období, Masarykova filozofie dějin a národa, pojetí státu a evropské dimenze české státnosti a Masarykova praktická politika.

Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filosofii náb oženství. Soustřeďuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filosofi e náboženství a podává jejich charakteristiky. Upozorňuje rovněž na nemalé problémy, které jsou spj aty s filosofickým vyjádřením náboženské problematiky, a pokouší se o vyjasnění vztahu mezi filosof ií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje znázornění tradice moderní české filosof ie náboženství, která dosud nebyla popsána. Součástí knihy je rozsáhlá bibliografie monografických prací o filosofii náboženství.

V první části publikace je zpracován nástin historie relativně „mladého“ samostatného oboru akademického studia, jehož předmětem jsou v nejširším slova smyslu jevy, procesy a skutečnosti shrnované pod obecný termín náboženství. Autoři definují religionistiku jako modernistickou disciplínu v kulturním kontextu určitého období, která je neoddělitelně spjata s myšlením evropské moderny, z níž čerpá své metody, postoje, hodnoty a perspektivy. Kniha se zabývá vztahem religionistiky a teologie, samostatná kapitola je věnována dějinám české religionistiky a současným problémům v religionistice. Druhá část obsahuje rozsáhlou antologii padesáti význačných osobností tohoto oboru. V alfabetickém pořadí je každý religionista uveden kurikulem vitae, následuje přesný výčet původní i přeložené publikační tvorby s odkazem na rok vydání. Velmi důležité jsou několikastránkové překlady z děl jednotlivých religionistů.

Sborník Filosofie jako životní cesta vznikl u příležitosti 70. narozenin profesora PhDr. Jana Zouhara, CSc., vysokoškolského pedagoga, skvělého znalce dějin české filozofie a organizátora univerzitního života. Svazek začíná rozhovorem, v němž profesor Jan Zouhar představuje své filozofické krédo. Jádro sborníku tvoří šest osobně laděných příspěvků a šestnáct dosud nepublikovaných odborných textů jeho kolegů a přátel, kteří se s pozorností upřenou k profesnímu zájmu jubilanta věnují široké škále témat, v nichž je filozofie úzce propojena s historií, literaturou, jazykem, etnografií a kulturou. Součástí sborníku, který k vydání připravila Helena Pavlincová, je rovněž stručný životopis profesora Zouhara, jeho bibliografie, fotografická příloha a seznam autorů (Karel Altman, Ivan Blecha, Radim Brázda, Otakar A. Funda, Jiří Gabriel, Michaela Hashemi, Ivana Holzbachová, Břetislav Horyna, Petr Jemelka, Erika Lalíková, Jiří Malíř, Pavel Materna, Helena Pavlincová, Josef Petrželka, Dagmar Pichová, Zlatica Plašienková, Jana Pleskalová, Ivo Pospíšil, Jiří Pulec, Pavel Spunar, Barbara Szotek, Jan Štěpán, Libor Vykoupil, Josef Zumr).

Pro český filozofický život po osvobození republiky měla zásadní význam obnova jeho institucionálního zabezpečení. Na prvém místě šlo o znovuotevření Karlovy univerzity v Praze a Masarykovy univerzity v Brně, a v 1946 o zahájení činnosti nově ustavené Palackého univerzity v Olomouci. V rámci jejich filozofických fakult působila speciální filosofická pracoviště, která zabezpečovala obsah studijních plánů oborového studia filozofie. Svědectvím o vzrušené době a osudech institucí a myslitelských osobností jsou paměti účastníků tehdejších politických událostí a myšlenkových sporů. Mezi časopisy, které se věnovaly filozofii, jsou zmíněny Česká mysl, Filosofická revue, Křesťanská revue, Kritický měsíčník a další.

Kniha dokumentuje osudy české filosofe v protektorátu za mimořádné situace národa, jehož existence byla ohrožena, kdy se výrazně změnil a zúžil prostor jejího působení. Chce ukázat, že filosofové, podobně jako badatelé v jiných oborech, nerezignovali, ale snažili se využívat příležitostí k tomu, aby svými publikacemi připomínali existenci filosofie a její poslání. Dokumentují to nejen časopisecké příspěvky ve filosofických a kulturních časopisech, ale také knižní tituly z oblasti filosofie z let 1939 až 1945. Řada českých filosofů za své filosofické názory a jimi ovlivněné životní postoje zaplatila utrpením v nacistických věznicích a koncentračních táborech nebo i svým životem.