Jan Matějů Livres

Doupovské hory jsou možná nejméně známým pohořím v Čechách. Jen málokomu se v minulosti podařilo proniknout do tohoto bohem zapomenutého prostoru, jehož krása a přírodní bohatství v současnosti předčí nejeden národní park. Zdejší pustá krajina místy připomíná savanu, po dávném městě a vesnicích se slehla zem a nad odvěkým snažením člověka tu s půvabem sobě vlastním převládly síly přírody. Teprve nyní se alespoň část tohoto nevšedního kraje v okolí zmenšeného vojenského újezdu otevírá návštěvníkům. Vůbec první komplexní monografie, která shrnuje nejnovější poznatky o přírodě, krajině a dílem i o historii Doupovských hor,vychází tedy právě včas. Jde však spíše o šťastnou shodu okolností, neboť kolektiv čtyřiceti autorů,specialistů z oblastí geologie, zoologie, botaniky a dalších, na ní pracoval po několik let. Obrazově bohatě vypravená kniha s četnými boxy a množstvím příloh je určena jak laikům, tak odborníkům, kteří jistě ocení také hojné odkazy na původní vědecké práce nebo obsáhlý místopisný česko-německý rejstřík s lokalizací a dalšími podrobnostmi.

Víte kolik druhů ryb se skrývá v potůčcích, řekách a rybnících Karlovarského kraje? Jaké druhy žili v Ohři v roce 1888? Jaká ryba vydrží vyschnutí nádrže zahrabána v bahně, čím se živí dospělá mihule a kde se dají nejsnáze pozorovat dospělé parmy? Z přičinění Karlovarského kraje právě vyšly „Ryby a mihule Karlovarského kraje“- kniha, která je pokračováním volné série publikací představujících přírodní zajímavosti našeho kraje. Bohatství ryb i jediný druh mihule a také osádku různých říček a nádrží se zde populární formou pokusili představit zoologové Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary a Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Na vydání publikace Obojživelníci a plazi Karlovarského kraje pracoval tým regionálních odborníků v čele s Vítem Zavadilem. První část knihy je věnována všem druhům těchto živočichů vyskytujících se na území našeho regionu. Čtenáři se tak postupně mohou seznámit se 17 druhy obojživelníků a 7 druhy plazů. Další druhy sem sporadicky pronikají nebo jsou zde vypuštěny člověkem. Ne každý ví, že náš kraj patří v tomto ohledu mezi ty druhově nejbohatší. Pro srovnání lze uvést, že například ve Velké Británii žije pouhých 6 druhů obojživelníků a 6 druhů plazů. V druhé části knihy pak autoři představují 17 nejzajímavějších lokalit pro pozorování těchto zvířat. Každá z nich je něčím unikátní, a tak čtenáři zavítají nejenom mezi rybníky nebo rašeliniště, ale například i do kaolinových dolů či pískoven. Lokality byly vybírány s ohledem na to, aby každý, kdo si knihu otevře, našel nějakou ve svém okolí.