Exploring the intersections of traditional psychoanalysis, philosophy, and neuroscience, this work offers fresh insights into the concepts of identity and consciousness. It challenges established ideas and encourages readers to rethink their understanding of these fundamental aspects of the human experience. By integrating diverse disciplines, the book presents a comprehensive framework that deepens the discussion surrounding the nature of self and awareness.
Here he anchors mythology's symbolic wisdom to the individual, applying the most poetic mythical metaphors to the challenges of our daily lives."--Jacket.
Souhlasu netřeba je základní teze autorova pohledu na přístup k ekologickému, efektivnímu a ekonomickému myšlení, komunikaci a chování člověka a společnosti. Teze podporuje individuální snahu analyzovat příčinu příčin dění ve světě a hledání řešení výzev, se kterými se denně setkáváme na poli vědeckém, politickém, na poli vzdělání a podnikání. Veřejná věda, politika, vzdělání a ekonomika odmítají zabývat se jevy, které nelze vyvolávat. Tím se účinně brání proti nesmyslným fantaziím, na druhé straně však citelně zužují předmět svého zkoumání a poznání. Lidské poznávání, jehož malou součástí je věda, vyžaduje zvážení a schopnost konat a pravidla vědy někdy i porušit. To proto, že záměna pozorování s pokusem budí často zmatek myslí. Jevy konstatují, nikoliv vytváří. Proto patří do oboru pozorování a nikoli do oboru vědeckého pokusu. Patří do kategorie pravd – individuální, každého z nás, a všeobecné vyplývající z relativity samotné relativity. Pro cestu k pravdě a dobru: Souhlasu netřeba.
Souhlasu netřeba představuje základní tezi autorova pohledu na přístup k ekologickému, efektivnímu a ekonomickému myšlení, komunikaci a chování člověka a společnosti. Teze podporuje individuální snahu analyzovat příčinu příčin dění ve světě a hledání řešení výzev, se kterými se denně setkáváme na poli věděckém, politickém, na poli vzdělání a podnikání. Kniha obsahuje 95 z přibližně 500 publikovaných článků a rozhovorů napsaných a publikovaných v originále v jednom ze čtyř pracovních jazyků autora. Výňatek z recenze knihy od ing. Petra Svobody, CSc.: Sborník Symposium – Souhlasu netřeba nenechává nikoho na pochybách, že Janu Campbellovi se dostalo v neobyčejně štědré míře daru vědění, znalostí, dlouhodobé praxe i zkušeností v řadě oborů. Vše pak zhodnocuje do jasně zformulovaného a zpravidla neotřelého stanoviska. To ale nikomu nevnucuje. Ponechává na čtenáři, aby se nad příslušným textem zamyslel a učinil si vlastní názor. Z hlediska uvedení do souvislostí využívá autor metodu komparace, srovnávání dnešních jevů s analogiemi minulosti, od antiky přes jiné velké civilizace včetně čínské až po současnost. Hojným užitím citací a zdrojů nejen starého Řecka, Číny, ale například i otců zakladatelů Spojených států, vede čtenáře k vlastnímu uvažování o konkrétním problému. Svoje úvahy často prolíná vtipným textem, lakonickou zkratkou, která působí jako stimulující koření k vybrané pochoutce. Jsem názoru, že publicistů s tak mimořádnými encyklopedickými znalostmi a schopností multidisciplinární analýzy v naší zemi opravdu mnoho není. Neznám totiž jiného autora, který by uměl tak zasvěceně analyzovat a komentovat oblast politiky, ekonomiky, historie, medicíny, techniky, literatury, světového bankovního systému a praxe, Číny, RF, USA atd.? Při vědomí tak mimořádného intelektuálního potenciálu Jana Campbella se mimoděk vkrádá otázka, zda tento kapitál vědění nedráždí momentální držitele moci, o nositelích "turbo-diplomů" netřeba hovořit. Už z tohoto důvodu bych si přál, aby se na veřejnosti v brzké době objevil další nový sborník jeho publicistických prací.
V knize autor srovnává ekonomickou a politickou koncepci Čínské lidové republiky a Evropské Unie, přičemž Čínu označuje za utopii s jasnou vizí budoucnosti. Zatímco Čína má tuto vizi jak na domácím, tak zahraničním poli, Evropa podle autora ztrácí směr a utopii, transformovaná do jedné euro-normy bez cíle. Příčinu tohoto stavu spatřuje v centralizaci, která začala s Montánní unií a pokračovala přes Evropské hospodářské společenství až po EU. Bruselská centralizace a byrokratický neoliberalismus vedou k úpadku kulturní, politické a ekonomické plurality, která byla dříve charakteristická pro Evropu. Kniha reflektuje současnou post-sametovou dobu a varuje před pohledem na Čínu skrze prizma československé "normalizace". Tento zúžený pohled brání pochopení čínské reality a pozitivní diplomacie. Autorova výzva k návratu do reality platí nejen pro Česko, ale i pro Evropu, která je ovlivněna euro-centrizmem a americkou dominancí. Tyto faktory brání Evropě uznat Čínu a Rusko jako významné civilizace s bohatou historií. Redukce Číny na "komunistickou diktaturu" odhaluje ahistorické a politicky omezené myšlení. Kniha vyzývá ke změně přístupu a zdůrazňuje důležitost dialogu mezi levicí a myšlenkami Konfucia a Kanta.
Souhlasu netřeba
