Libor Konopka Livres

Obsahuje dva finské příběhy, veršem i prózou. Pirka. Krev sněhu.

Zpráva o průběhu finské občanské války v obci Rantasuu.

Poezie - Náhlednutí do fantazie - prostřednictvím bájného příběhu z období dějin Finska.

Soubor tří děl (dvou novel a poemy), které spojuje jedno téma - Finové. Děvčátko Suomi - konfliktu mezi Sovětským svazem a Finskem, který výrazně ovlivnil formování samostatného Finska, pohleden vojáka. Finská láska - příběh ze stejného období Zimní války (roky 1939 a 1940), kdy sledujeme osudy mladého páru Jaakka Lintunea a Seijy Lopponenové. Mezi kapky - příběh z nedávné minulosti (1999).

Dva baladické příběhy inspirované historickými událostmi ve Finsku v 17. století.

Krátká próza a báseň z finského prostředí. Kniha nás zavádí do nedávné finské minulosti – konce devadesátých let minulého století. Příběh milostného vzplanutí dvacetiletého mladíka Villeho s jen o málo starší Piltti se ovšem neodehrává v podmínkách právě idylických. Naopak. Pohnuté osudy obou milenců se střetávají v nejtěžších okamžicích jejich životů – na psychiatrickém oddělení veikkolské nemocnice. I tady však klíčí láska – snad křehčí než kdekoli jinde, ale o to pravdivější. A také laskavý humor, se kterým je příběh vyprávěn. Jen patos zde nehledejte, neboť i duševně nemocní lidé touží především milovat, smát se, radovat se z každého prosluněného dne, a hlavně žít – v plném významu toho slova.

Píše se rok 1939 a Evropou se šíří zhoubný mrak počínající 2. světové války. Nejinak je tomu na severovýchodě našeho kontinentu, ve Finsku. Tady však agresorem není nacistické Německo, ale komunistický Sovětský Svaz. A právě zde začíná příběh mladého finského páru. Příběh o odvaze, příslovečné severské odolnosti, houževnatosti, především ale příběh o lásce – lásce chladného severu – tolik odlišné od významu téhož slova v jižněji položených zemích. Prožijte s mladíkem Jaakkem a jeho snoubenkou Seijou strastiplné, přesto humorně líčené putování nádhernou, avšak bezcitnou finskou pustinou za nadějí a svobodou. Přes vážnost doby, do které je děj knihy zasazen, by měl vyprávěný příběh čtenáře především pohladit po dětské duši, která snad zcela nevyhasla v žádném z nás.

Jsme modří – jako nebesa, jsme bílí – jako čistota, jsme Finové – jako naschvál. Těmito slovy začíná autor svou „finskou epopej“, na níž usilovně pracoval třináct let. Finové svou zemi nazývají pannou. Pannou Suomi. Dnes. Kniha Vás ale zve do časů mnohem dávnějších, do dob, kdy Suomi byla teprve děvčátkem. Bude Vám tichým průvodcem od jejího útlého dětství až k dnešní zralé plnoletosti. Umožní Vám pozorovat růst toho zpočátku trochu divokého děvčete z intimní perspektivy – jednou očima kmenového vůdce, jindy zrakem mladé matky, dospívajícího chlapce, básníka, vojáka... Neboť všemi těmito tvářemi pulzuje jeho tep, všemi těmito tvářemi prochází jeho dech. Prostřednictvím smyslů těch všech mnohé prožilo a mnohé vidělo – a snad právě proto časem ztratilo potřebu řeči. Nechejte je tedy vyprávět svůj příběh beze slov – pouze skrze životy svých lidských buněk. Nechejte je vyprávět neobyčejné životy obyčejných Finů...