Michal Huvar Livres

Úvodní díl Spisů, které vyšly ve 20. letech minulého století a jsou pro dnešního čtenáře prakticky nedostupné, pojímá veškerou Gellnerovu poezii, k ní přiřazuje málo známou básnickou pozůstalost a překlady. František Gellner byl představitelem osamocené revolty, výsledkem byla ironie a hořce výsměšný postoj ke společnosti, někdy až provokativní. Zpočátku se vysmíval měšťáckým ideálům, morálce a šosáctví. Později ironickým postojem zastíral bolest zklamaného srdce a v básních sílila touha po citu a lásce, smutek přecházel v tesknou melancholii. Jeho poezie je dodnes hojně čtena a hudebně zpracovávána, za všechny jmenujme skupinu Katapult nebo písničkáře Pepu Nose.

V knize je u nás vůbec poprvé zkoumána básnická a písničkářská poetika zakladatele dnes už legendárního Semaforu, věnuje se jejím jednotlivým odnožím a zároveň v náčrtu provází několika desetiletími divadla. Tematikou i objektem zájmu navazuje na Huvarovy předchozí tituly věnované písním Pavla Žalmana Lohonky a Karla Kryla.

Čtvrté vydání knihy, která připomíná Kryla jako písničkáře a básníka, sběrnou metodou materiálů odhaluje mýty, omyly a scestná tvrzení, která jsou s ním stále spojována. Přináší zatím nejucelenější pohled na písničkářskou tvorbu Krylovy osobnosti. I proto je nepostradatelným titulem pro všechny milovníky jeho písniček. Podle názoru kritiky se jedná o dosud nejlepší krylovskou encyklopedií, jaká kdy vyšla.

První české vydání interaktivní e-knihy – prvního dílu z řady cestopisů, v nichž autor cíleně putuje ve stopách slavné dvojice, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Rozmlouvá s oběma cestovateli na dálku prostřednictvím úryvků a citací z jejich díla Afrika snů a skutečnosti, porovnává život tehdy a dnes. Mezi 60 fotografiemi jsou i tzv. snímky srovnávací, které autor podle předlohy H+Z nafotil ze stejných míst, jako je pořídili jeho předchůdci. Položené vedle sebe vybízejí k zajímavým srovnáním, stejně jako putování severní Afrikou s odstupem 50 let od slavné cesty legendárních cestovatelů.

Třináct rozhovorů s předními osobnostmi kultury, z nichž některé již nežijí (a proto jde rázem o cenná svědectví), je doplněno krátkými poeticky trefnými postřehy. Autor zpovídá Dana Bártu, Danielu Fischerovou, Josefa Hiršala, Miroslava Holuba, Jaroslava Hutku, Martu Kubišovou, Vladimíra Mertu, Bolka Polívku, Kamilu Sojkovou, Jana Šmída, Jarmilu Šulákovou, Jiřího Veselského a Wanastowi Vjecy. „Autor nenechává rozhovory sklouznout do magazínovosti. Zajímá jej přesah, rozpor i souvislost – ať už třeba mezi uměním a byznysem nebo bývalou totalitou a současným butikovým kapitalismem,“ napsala o nich svého času recenzentka deníku Rovnost.

Na rok 2004 připadly hned dvě výročí Karla Kryla: 3. 3. uplynulo 10 let od jeho předčasné smrti a 12. 4. by pro změnu oslavil šedesátiny. Podnes znovu vycházejí stará alba, nadále s řadou chybných údajů. Ze všech tří důvodů mělo tudíž smysl nové, rozšířené vydání knížky, která byla v tištěné verzi záhy několikrát rozebrána. Připomíná Kryla jako písničkáře a básníka, sběrnou metodou materiálů odhaluje mýty, omyly a scestná tvrzení, která jsou s ním spojována. Přináší zatím nejucelenější pohled na jeho písničkářskou tvorbu. I proto je nepostradatelným titulem pro všechny milovníky Krylových písniček. Podle názoru kritiky se jedná o dosud nejlepší krylovskou encyklopedií, jaká kdy vyšla.

Ucelená a doposud stále jediná vskutku folková monografie, v níž ži­votní a umělecké osudy písničkáře Pavla Žalmana Lohonky v prvních padesáti letech jeho života komentuje na třicet osobností – kamarádi z učení a trampingu, kolegové z hudebních skupin, ale i nejbližší ro­dinní příslušníci. Součástí knihy jsou i tři rozhovory s hlavním akté­rem dění a kritická zhodnocení tvorby do roku 1996, dále Žalmano­va poezie a pohádky, ba dokonce i ukázka z dramatické hry. Čtenář zde dostává i velmi názorný přehled o historii folkového hnutí u nás i ve světě od konce padesátých let po druhou polovinu devadesátých let minulého století.

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské. Čtyřem stěžejním knihám Jana Herbena (Moravské obrázky, Slovácké děti, Na dědině a Do třetího a čtvrtého pokolení) se autorky věnují podrobněji. Vydáno k 150. výročí narození spisovatele, kniha doplněna o DVD.