Martin Cajthaml Livres

Sborník textů z 5. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 12.–15. 10. 2005, přináší různé pohledy na Platónovo dílo. G. Reale zkoumá Eros a jeho spojení s Aristofanem, zatímco K. Sier se zaměřuje na filozofické aspekty "před-sokratických" proslovů. P. Hobza analyzuje symposium jako odhalení dionýské povahy, a D. O'Brien se věnuje Aristofanovu projevu a jeho filozofickému významu. S. Stern-Gillet umisťuje Agathonův projev do kontextu, a M. Cajthaml zkoumá vztah mezi pederastií a Platónovou teorií lásky. J. J. Cleary se zabývá erotickou výchovou, zatímco F. Karfík se zaměřuje na Eros a duši. E. A. Moutsopoulos diskutuje o vnímání krásy, a F. Lisi porovnává filozofickou a tyranskou lásku. B. Zehnpfennig analyzuje roli Diotimy, D. Barbaric se věnuje časovosti v její řeči. I. Chvatík zkoumá nebeskou lásku, A. Havlíček se zaměřuje na touhu po nesmrtelnosti, a T. A Szlezák popisuje obraz dialektika. J. Jirsa se věnuje Alcibiadově projevu a jeho původu, P. McCormick zkoumá Eros a "pravé přátelství", a T. M. Robinson se zabývá Ficinem. G. Girgenti přináší variace na téma symposium.

The book provides a comprehensive exploration of Dietrich von Hildebrand's moral philosophy, presenting it as the first complete monograph on the subject. It serves as an excellent introduction to both his ethical theories and broader philosophical ideas, making it accessible for readers new to his work.

Exploring Jan Patočka's view on the spiritual foundations of Europe, this book delves into the evolution of the concept of the care of the soul, tracing its roots to Socrates and Plato. The author argues that Patočka's philosophical unity revolves around understanding truthful human existence, highlighting the decline of this spiritual style during the Renaissance and Enlightenment. The final chapter addresses Patočka's insights on the implications of modern science and technology, balancing potential dangers with positive opportunities.

Podtitul: Patočkovo pojetí duchovních základů Evropy. Kniha je pokusem o výklad Patočkova pojetí duchovních základů Evropy na širším pozadí jeho myšlení zahrnujícím jeho fenomenologii, filosofii dějin a dějiny filosofie. Autor se pokouší o kritickou reflexi Patočkova pojetí evropských duchovních dějin jako formace, transformace a úpadku péče o duši, kterou doplňuje o některé vlastní úvahy ke vztahu mezi antickou a křesťanskou podobou evropského ducha.

Patočkovo pojetí duchovních základů Evropy. Kniha je pokusem o výklad Patočkova pojetí duchovních základů Evropy na širším pozadí jeho myšlení zahrnujícím jeho fenomenologii, filosofii dějin a dějiny filosofie. Autor se pokouší o kritickou reflexi Patočkova pojetí evropských duchovních dějin jako formace, transformace a úpadku péče o duši, kterou doplňuje o některé vlastní úvahy ke vztahu mezi antickou a křesťanskou podobou evropského ducha.

Hesperion vydává brožuru „Křesťan a islám“, v níž se čeští teologové a filosofové zamýšlejí nad aktuální problematikou postoje křesťanů vůči islámu. Kolektiv autorů v abecedním pořadí: M. Cajthaml, P. Dvořák, D. Heider, E. Krumpolc, T. Machula, D.D. Novotný, C.V. Pospíšil, J. Štěpán, J. Vogel, J. Vokoun.

Kniha je souborem přednášek k filosofické etice. Výklad uvádí do dějin filosofické etiky a současně do její věcné problematiky. Čtenář má tedy možnost se seznámit jak s myšlenkami hlavních představitelů této filosofické disciplíny, tak s jejími základními problémy, pojmy a termíny. Po historické stránce je důraz položen na počátky etického myšlení u Sókrata, Platóna, a Aristotela, na osvícenskou kritiku tradiční etiky u Kanta a utilitaristů a na materiální etiku hodnot, která se vůči oběma tradicím kriticky vymezuje. Výklad tradiční etiky je zaměřen na koncepci dobra jako cíle a na koncepci zdařilého života založeného na mravních a rozumových ctnostech. Výklad osvícenské etiky čtenáře seznámí jak s utilitaristickým prosociálně orientovaným přístupem, tak s Kantovým důrazem na nevyčíslitelnou hodnotu každého jednotlivce. V centru výkladu materiální etiky hodnot se nachází polemický vztah Schelerovy etiky ke Kantovu etickému „formalismu“ a pojem hodnoty u Dietricha von Hildebranda.