Iva Knobloch Livres

Publikace shrnuje padesátiletou činnost předního českého grafického designéra a typografa a vedoucího ateliéru Grafického designu a vizuání komunikace Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Kniha je řazena chronologicky a ukazuje autorovy práce do školních let, přes celou řadu plakátů a tiskovin pro kulturní akce, až k velkým projektům začátku 21. století. Je zde dokumentována jeho úzká spolupráce s Bienále Brno, významnou mezinárodní přehlídkou grafického designu. V publikaci jsou otištěny Vaňkovy významné projekty, jako vizuální styl pražského metra, Československé obchodní banky i jeho podíl na vizuálním stylu Československých aerolinií. Řada knižních titulů dokumentuje Vaňkův přínos této oblasti. Je autorem grafického řešení stovek knih pro přední česká nakladatelství. Publikace dokumentuje i jeho známkovou tvorbu. Druhá část otiskuje jeho práce na tvorbě tiskových abeced, kterým se věnuje posledních deset let. Jsou zde zastoupena všechna jeho písma, jejich praktické ukázky, i skici dalších záměrů písmolijny Signature.

Vývoj posledních desetiletí dává za pravdu všem, kteří v designérské tvorbě již dříve spatřovali důležitý integrující faktor moderní či postmoderní kultury a poukazovali na jeho zprostředkující roli mezi oblastí materiální každodennosti a světem umění. Jestliže se design stává předmětem široce založeného interdisciplinárního výzkumu, je tomu proto, že stále více je patrný jeho význam pro utváření předmětného světa jak v jeho praktických, funkčních aspektech, tak v jeho rétorice a estetických hodnotách.“ Publikace představuje dějiny designu v českých zemích prizmatem institucí, jež jeho vývoj ovlivňovaly (školy, spolky, výrobní podniky a družstva ad.), přičemž design chápe v širokém záběru designu interiéru, užitkových předmětů, průmyslového a grafického designu, módy a textilního designu, užité fotografie a designu nových hmot 20. a 21. století. Ve dvaceti kapitolách jsou zde instituce kontextuálně vztaženy ke stylovému vývoji designu souběžně s periodizací dějin výtvarného umění. Dílo představuje vůbec první systematické zhodnocení dějin moderního designu v českých zemích s takovýmto zřetelem a zároveň první komplexní uchopení dějin designu v jeho multidisciplinaritě. Rukopis publikace vznikl jako výsledek výzkumného grantu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které zapojilo do svého autorského týmu také externí spolupracovníky z dalších muzejních institucí a vysokých škol.

Publikace doprovázející stejnojmennou výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze představuje dvanáct výstavních projektů, které ve 20. století formovaly dějiny designu v českých zemích. Tyto projekty byly svým způsobem odvážné i riskantní – v konceptech, dobovém geopolitickém kontextu a zejména v novátorské instalaci. Vybrané výstavy objevovaly a reinterpretovaly fenomény minulosti, podchytily tendence tvorby předmětného světa své doby, či je dokonce předvídaly, a to díky kurátorským konceptům Jiřiny Vydrové, Jindřicha Chalupeckého, Karla Koželky, Karla Hetteše, Josefa Kroutvora, Ludvíka Hlaváčka, vizionáře Zdeňka Pešánka a především teoretičky designu Mileny Lamarové. Výstavy tak dokládají klíčovou roli UPM pro dějiny designu 20. století. Muzeum se jimi také výrazně zapsalo do historie českého výstavnictví v provokujících řešeních Otto Rothmayera, Ivana Sovy, Václava Ciglera, Karla Pragera, Michala Brixe nebo Petra Horneka. Na designu vybraných výstav se podíleli významní fotografové Jan Svoboda a Gabriel Urbánek a grafici Jan Kotík, Josef Flejšar, Pavel Kopřiva nebo Aleš Najbrt.

Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.

Publikace zachycuje vývoj prototypu „chytrého“ sedacího nábytku pro expozici Uměleckoprůmyslového musea v Praze ve firmě mmcité. Díky grantové podpoře Technologické agentury ČR se tým mmcité soustředil nejen na splnění požadavků muzejního provozu a zapojení nových technologií, ale také na inkluzivitu sedacího nábytku, která je v českých zemích (oproti například skandinávským) zanedbávána, protože objednatel na podobný vývoj a testování nemá prostředky. Projekt uvádějí historické reflexe vývoje odpočivného nábytku v expozicích (Iva Knobloch) a vývoje venkovního nábytku (Mariana Kubištová), které vycházejí z myšlenky vzájemného ovlivnění obou typů nábytku. Studie Ivy Knobloch a Mariany Kubištové jsou vůbec prvními příspěvky na uvedená témata v českých zemích.

Projekt 1989 Diskuse 2014 se skládá ze dvou částí. Tou první je faksimile ineditního sborníku Diskuse 89, který je založen na prezentaci dvaceti autorů – architektů a designérů narozených mezi lety 1950–1960 (více jak polovina absolventů VŠUP, zaměřených zejména na tvorbu interiéru a nábytku). Editorem tohoto sborníku byl Jiří Pelcl, který reagoval na generačně pociťovanou frustraci z nedostatku setkávání, diskuzí nad profesionálními problémy, nespokojeností s podmínkami reálného socialismu. Sborník zároveň zachycuje impulzivní směřování k postmoderně, jež tato generace vnímá jako východisko z šedi, uniformity a anonymity veřejných i soukromých prostorů. Jednotliví autoři reprodukovali ukázky ze své práce a většina autorů z vnitřního přetlaku vyjádřila svoje postoje k soudobé situaci a formulovala svoje vize. Představuje jedinečný dokument doby. Autentické texty jsou cenným pramenem ke studiu postmoderny v užitém umění, designu a architektuře. Druhou část pak tvoří aktuální pohled těchto autorů z roku 1989 na současnou situaci a uplynulé čtvrtstoletí v designu i architektuře. Domníváme se, že tato publikace („časosběrný dokument“) pomůže zmapovat situaci jedné generace (i když neúplně a náhodně zastoupené), její postmoderní počátky v době rozkládajícího se socialismu, centrálně řízené výroby a trhu a postupnou změnu pozic v období „budování“ kapitalismu, demokracie a volného trhu. Grafické řešení Štěpán Malovec.