Kateřina Horníčková Livres

This book explores a lesser-known aspect of Bohemian cultural and political history: the visual culture that emerged in Reformation churches from the Hussite period until the Habsburg defeat of the Estates at White Mountain in 1620. It offers a comprehensive overview of two centuries of artistic production during which most of Bohemia's population adhered to non-Catholic faiths. In the fifteenth and sixteenth centuries, Bohemia experienced a unique coexistence of five main Christian denominations—Utraquists, Lutherans, the Unity of Brethren, Calvinists, and Catholics—alongside various other religious groups. The Utraquists and Catholics, as the dominant and minority churches respectively, significantly influenced the political landscape. The essays highlight that, despite Bohemia's unique circumstances, its religious developments were part of the broader European Reformation movement. Featuring over fifty illustrations, including manuscript illumination, panel painting, and architecture, the book showcases the cultural outputs of the four non-Catholic denominations, ranging from moderate to radical Reformation expressions. It also examines these denominations' attitudes toward religious imagery and their use of visual media for religious and confessional communication.

Kniha zpracovává jedinečně dochovanou kolekci obrazových a písemných archivních materiálů z období 1662-1788, týkajících se pořizování vnitřního vybavení kostelů na schwarzenberských (ve třech položkách ještě eggenberských) panstvích převážně v jižních (ojediněle ve středočeských a severozápadních) Čechách. V jednom případě se jedná o materiály týkající se kostela v Turrachu ležícího ve Štýrsku. Bohaté prameny dovolují detailně sledovat postupy při pořizování jednotlivých kusů i větších souborů chrámového mobiliáře, odkrývají mechanismy i hierarchii rozhodování o patronátních zakázkách a dokládají komplikovanost komunikace a podíl jednotlivých osob. Ve své úplnosti výjimečně dochovaný soubor obsahuje návrhy oltářů doprovázené rozsáhlou korespondencí mezi umělci a řemeslníky, duchovními správci farností, knížecími úředníky i vyjádření samotné vrchnosti. Návrhy jsou často dochovány v několika variantách a od různých tvůrců, s poznámkami a komentáři, s pomocí nichž je možné sledovat i jejich vývoj a postupné utváření představy o definitivní podobě díla. Množství doprovodných pramenů umožňuje nahlédnout do pečlivého výkonu vrchnostenského patronátu a jeho vnitřní komunikace. Dalšími důležitými prameny pro pochopení dobových představ o podobě chrámového prostoru jsou stavební plány, inventáře chrámového mobiliáře a zejména smlouvy uzavírané mezi vrchností (zastupovanou příslušnými úředníky) a umělci a řemeslníky.

Monografie, která vznikla při přípravě stejnojmenné výstavy v Císařské konírně na Pražském hradě 2009/2010, je věnována tématu, které české dějiny umění dosud poněkud přehlížely. Soubor studií několika historiků umění a historiků se podrobně zabývá uměleckou tvorbou spjatou s protestantským vyznáním od počátků reformního hnutí v zábvěru 14. století do porážky českých stavů na Bílé hoře. Cenným přínosem publikace je revize všeobecně rozšířeného názoru o negativním vztahu protestantů k výtvarnému umění. Autoři sledují, jak umění plnilo funkci konfesijní sebeidentifikace. Publikace se zabývá všemi oblastmi umění – architekturou, malířstvím, sochařstvím, uměleckými řemesly.